K Anně Hogenové na obálce dubnového čísla časopisu Heroine

Vyjádření
Redakce Heroine
| 1. 4. 2021 | 1 komentář | 5 975
K Anně Hogenové na obálce dubnového čísla časopisu Heroine
Foto na obálce: Anna Kovačič

Obálka dubnového čísla vyvolala diskusi, ke které se chce redakce Heroine vyjádřit.

31. března vyšlo nové číslo Heroine s profesorkou Annou Hogenovou na titulní straně. Ihned po zveřejnění obálky se na sociálních sítích začaly ozývat hlasy upozorňující na vystoupení Anny Hogenové v diskusi, která byla na půdě Parlamentu organizována SPD. Zazněla kritika, že Anna Hogenová se staví proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, mezinárodní smlouvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Profesorka Hogenová jeden ze svých projevů na akci organizované SPD skutečně pronesla a kritiku za to, že jsme ji v rozhovoru s touto skutečností nekonfrontovali, přijímáme a chápeme. Při rešerších jsme toto její vystoupení minuli, soustředili jsme se na jiné aspekty jejího veřejného působení. Je to chyba a my ji chceme napravit. Annu Hogenovou jsme požádali o vyjádření a její odpovědi předkládáme zde.


Proč jste vystoupila na semináři, který v prostorách Parlamentu zorganizovala SPD? 

Přiznám se, že jsem nevěděla, kdo tu diskusi pořádá, myslela jsem si, že jdu do Poslanecké sněmovny na diskusi, kterou organizuje Sněmovna. Tématem měla být rodina a domov, což jsou pro mě důležitá témata, ostatně o tom mluvím i v rozhovoru ve vašem časopise. Když jsem ale pak zjistila, jak se věci mají, tedy že svolavatelem je SPD, přednesla jsem svou obecnou přednášku o zlu z pohledu Hannah Arendtové. 

Chtěla bych uvést na pravou míru, že rozhodně nejsem podporovatelkou SPD, a nejsem ani členkou žádné jiné politické strany. 

Jaké je vaše stanovisko k ratifikaci Instanbulské úmluvy? Vaše vystoupení je interpretováno tak, že jste proti jejímu přijetí. Je to pravda?

Já ale vůbec nejsem proti! Naopak. Hájení práv menšin a znevýhodněných skupin považuju osobně za důležité a jsem pro potírání násilí na ženách, ale i na mužích, protože domácí násilí se může týkat každého. Já sama mám takovou zkušenost ze své rodiny. 

V posledních letech vystupujete v mnoha typech médií, které názorově jdou třeba i proti sobě. Proč?

Jde mi o porozumění, protože se bojím narůstající nenávisti mezi různými skupinami lidí, mezi ženami a muži, mezi mladými a starými, mým cílem je tu nenávist hasit, nikoliv ji podporovat. Jde mi o to, aby spolu lidé vedli dialog a opravdu si naslouchali. 


Názorové zakotvení Anny Hogenové je jistě konzervativnější, než je tomu u čtenářské základny Heroine. Pro nás je ale důležité budovat prostor, kde mohou ženy beze strachu sdílet své jedinečné životní zkušenosti, mluvit o chybách a osobních selháních, omylech a zraněních, o strachu a nadějích. Chceme tenhle prostor nabídnout těm, kdo jsou otevření dialogu. Rychlé soudy, titulkové čtení, lajkování hotových názorů vůdců sociálních bublin, to všechno přináší uspokojení a pocit, že rozumíme světu a že někam patříme. Myslíme si ale, že pokud budeme mluvit jen dovnitř svých bublin, žádný skutečný posun není možný. 

A když už jsme to nakousli – Istanbulské úmluvě a předsudkům, které se okolo její ratifikace vyrojily, se plánujeme v blízké době věnovat blíž. Právě události okolo pozastavené ratifikace této úmluvy dobře ilustrují, jak snadné je dnes překroutit a zneužít to, co přece „všichni dobře víme, protože máme google“.

Děkujeme, že nám zachováváte přízeň.

Michaela, Veronika, Anna, Ilona, Eva
redakce Heroine

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Feministka | 1. 4. 2021 21:14

Děkuji.

+1
Reagovat