Jak by to vypadalo, kdyby ženy vládly světu? Odpovídá profesorka z Cambridge Lucy Delap
„Kdybychom feministickou linku z naší minulosti vystřihli, přišli bychom o značný kus historie,“ říká Lucy Delap, profesorka moderní britské a genderové historie Univerzity v Cambridge a autorka knihy Feminismy: Globální dějiny, která se zabývá feministickým aktivismem.
Proč je důležité nemluvit o feminismu, ale o feminismech?
Hnutí za genderovou spravedlnost mají mnoho podob, slovo feminismus je však dohromady nesprávně homogenizuje. Množné číslo „feminismy“ je vstřícnější – zejména vůči těm, koho feministické aktivistky a aktivisté marginalizují a kteří někdy diskuse o feminismu odmítají, přestože proti újmám patriarchátu a sexismu aktivně protestují.
Proč bychom se my ženy měly ohlížet do minulosti a aktivně hledat, zvědomovat a oceňovat naše předchůdkyně?
Feministická minulost bývá tu a tam odmítána, zejména těmi, kdo ji považují za až příliš staromódní, rasistickou, umírněnou, heterosexuální. Možná by ale byli překvapeni, kdyby zjistili, že se máme z minulosti ještě pořád co učit. Když totiž odhlédneme od kanonických, zavedených postav, spatříme – a tím i získáme – minulost mnohem pestřejší.
Aktuální číslo
- Jak se měníme, když nám do života vstoupí děti? A jak ony změní svět?
- Rozhovor Josefa Šlerky s novinářkou Sašou Uhlovou
- Pasivní agrese. Jak ji poznat a jak na ni reagovat?
- Kolem 50. roku řeší ženy různorodé problémy spojené s přechodem. Jejich péči ale potřebují také jejich příbuzní. Jak se s takovou zátěží vyrovnat?
