Investice do sebe v éře AI: informace zlevnily, odpovědnost ne
Má ještě smysl platit za vysokou školu a investovat čas do rozvoje, když AI odpoví téměř na cokoli? V podcastu Bohatší já vysvětluje Jiří Koleňák, generální ředitel Newton University Group, proč univerzity procházejí historickou proměnou a proč samotné shromažďování informací ztrácí hodnotu.
„Univerzity nemohou zůstat u toho, že budou dál nabízet informace. Musí se transformovat směrem k tomu, že to budou místa, kde lidé potkávají příležitosti, vytvářejí vztahy a navazují přátelství,“ vysvětluje Koleňák. Právě lidský rozměr a rozvoj myšlení jsou oblasti, kde technologie narážejí na své limity. „To, co pro nás může udělat AI, je limitované. Nevytvoří nic nového, vlastně jen integruje a shromažďuje to, co už existuje. Její výstup je vždycky něco umělého, zatímco v tom, co je lidské – naše postoje, principy rozhodování a uchopení života –, nám AI nemá moc co nabídnout,“ podotýká.
Limity ale neznamenají, že by se škola měla AI vyhýbat. Newton University ji používá jako nástroj: s její pomocí simuluje krizové scénáře firem a studenty zbavuje mechanické rutiny při rešerších či formální úpravě závěrečných prací, aby se mohli soustředit na hlubší tvůrčí myšlení.
Neprodáváte čas, ale odpovědnost
Roční profesní program MBA či MSc vyjde na Newton University na 89 až 165 tisíc korun bez DPH, tedy zhruba na dvě až tři průměrné měsíční mzdy. Peníze jsou ale podle Koleňáka tou menší částí investice. Podstatnější je vklad času, pozornosti a obětovaných příležitostí. Smyslem studia má být kariérní zrychlení a posun k vrcholovému řízení.
„Od vyšších úrovní managementu už neprodáváte svůj čas v práci, ale svoji ochotu převzít odpovědnost za doručení nějakého výsledku,“ zdůrazňuje Koleňák. Propojení s praxí navíc zajišťují univerzitní akcelerátor a investiční platforma Newton Angels, přes kterou do studentských nápadů vkládají kapitál úspěšní absolventi.
Jiří Koleňák
CEO Newton University Group, podnikatel a expert na strategické řízení a leadership. Dlouhodobě se zaměřuje na transformaci českých firem z rukou zakladatelů do rukou profesionálního managementu a na výchovu nové generace byznysových lídrů.
Kdo nerozvíjí lidi, odchází z trhu
Rozvoj lidí je klíčový i pro firmy. Ty, které do něj neinvestují, se podle Koleňáka de facto stahují z trhu. Skutečný rozvoj se neprojevuje tím, že manažer po víkendovém kurzu v pondělí rozvrátí fungující procesy.
„Logickým důsledkem rozvoje by mělo být to, že začneme dosahovat výsledků s mnohem menším úsilím. Nastane tam kunderovská lehkost bytí – v týmech se to projeví jako úleva a změna atmosféry,“ vysvětluje Koleňák. Zralý lídr podle něj dokáže včas rozpoznat přetížení a nedopustí vyhoření své ani svého týmu.
Radikální sobectví jako životní postoj
Do budoucna Koleňák doporučuje neupínat se k jediné specializaci, což dokládá současný propad poptávky po programátorech rutinních úloh či po juniorních pozicích. Místo toho radí kombinovat byznysové uvažování s praktickým řemeslem, službou a dovedností profesionálního networkingu.
A do čeho se vyplatí investovat v jakékoli fázi života? „Pojmenovali jsme to radikální sobectví. Snoubí se v něm odpovědnost k sobě samému s profesionalitou. Je profesionální uchovat se ve stavu, kdy jsem oporou celého svého sociálního prostředí – rodiny i práce – a nejsem pro ně zátěží,“ uzavírá Jiří Koleňák. Cílem rozvoje podle něj není jen budovat kariéru, ale také si život skutečně užívat.
Co dalšího se v podcastu dozvíte?
- Zda je manažerské vzdělání podmínkou pro uplatnění na seniorních pozicích.
- Jestli nastává definitivní konec online kurzů.
- Jak vypadá profesionální networking v praxi a proč je důležité umět se představit.
- Proč management zvažuje jako záložní plán až 40 % středoškoláků.
Napsáno pro… je speciální formát komerční obsahové spolupráce, který redakce připravuje společně s obchodními partnery.
