Ikona jménem pánský oblek

985 | Jakub Štítek | 31. 1. 2019 | 1 komentář | Historie módy

Módní časopisy určené ženám okupují přední místa na novinových stáncích. Světla přehlídek přitahují dechberoucí dámské modely. I pánská móda tu má své místo, ale vždy zůstává v pozadí. Může za to snad oblek – tedy oděv, který je tak dokonalý, že prostě nelze inovovat?

„Módní trendy mizí, ale styl je věčný.“ Památnou větu vypustil z úst módní návrhář Yves Saint-Laurent, který byl jedním z prvních, kteří do světa ženské módy vnesli do té doby nezcizitelné mužské prvky – sako a kravatu. Tyto kusy jsou natolik spjaté s pánským světem, že od konce 19. století se jejich střih prakticky nezměnil. Vytvářejí dojem jakého konzervativního světa bez nálad a počasí, kde se totéž opakuje neustále dokola. Je to onen „věčný“ styl, který stojí jako opozice vůči sezónním veletočům dámské módy?  

Ve skutečnosti se až do 18. století výstřednost považovala za doménu pánů. Žena coby strážkyně domácího krbu měla působit skromně, a kromě krátkého času dospívání také jen pramálo vyzývavě. Masivní prostříhávané rukávy a barety s pery nosili žoldnéři, plandavá roucha ze vzácných látek benátští kupci, šlechtici později nasadili extravagantní paruky. Svět barev, výstřednosti a na odiv vystavovaného luxusu, typicky samčí potřebu se předvádět, změnily dvě věci: napoleonské války a zrození módních ikon.  

Vojenská inspirace 

Začátek devatenáctého století se nenesl jen ve znamení vojenských tažení. Doba přinesla také nebývalý rozvoj opery a honosné plesy a večírky. V tomto společenském varu se poprvé v historii ve velkém ukázaly slavnostní vojenské uniformy, které se promísily s civilní garderobou a které jí otevřely zcela nový svět.

Vypasované kabáty s velkými klopami a stojatými límci, formalizované do jednotného střihu, dávaly vojákům auru síly a působily proti nazdobeným oděvům aristokratů jako z jiného světa. Do zatuchlého prostoru složité rafinovanosti vtrhla energická jednoduchost. Vlna inspirace byla na světě.

Novinkou byla kravata, kterou do střední Evropy přinesla chorvatská lehká jízda.

Tehdejší nepřátelé, Francouzi i Angličané, mají na zrodu moderního pánského obleku stejnou zásluhu. Po pádu francouzského monarchie se nové republikánské panstvo muselo ukázat jako nepříliš majetné (to by totiž příliš zavánělo aristokracií), avšak přesto elegantní.

To se příhodně překrylo s obdobím tzv. regentství v Británii, kdy za svého slabomyslného otce vládl coby regent jeho syn Jiří. Tento milovník jednoduchého stylu inspirovaného venkovskými šlechtici byl módní ikonou své doby. A za svůj obdivovaný styl vděčil jedinému člověku – svému příteli Beau Brummelovi.    

Velmistr elegance 

Brummel byl první moderním arbitrem ve světě módy. Coby důstojník v princově osobním pluku si zamiloval uniformy, a i po odchodu do civilu zůstala strohost doplněná několika pečlivě vybranými detaily znamením jeho osobního stylu. Odmítl hravé barvy i výrazné podkolenky, preferoval dlouhé nohavice, na míru střižené košile a především kravaty.

To byla další novinka ve světě módy, kterou z „exotických“ hlubin střední Evropy přinesla chorvatská lehká jízda; vojáci si typické úzké šátky vázali okolo krku velmi svérázný způsobem. Slovo kravata je odvozeno právě od nich.

Brummel prý dokázal výběrem kravat a jejich nekonečným převazováním, které mělo zaručit dokonalý vzhled, strávit celé dopoledne. Díky své známosti s princem a pozdějším králem Jiřím IV. se stal Brummelův střízlivý oděv prototypem šviháctví a imitovaným vzorem.

Beau Brummell

Prototyp prvního dandyho doplatil na rozmary mocných. Edward věnoval svou přízeň někomu jinému, Brummell dlužil, kam se podíval, a nakonec musel hledat útočiště ve Francii. Dožíval tam v chudobě a jen díky finanční pomoci přátel. Zemřel na syfilis v ústavu v Caen.  

Brummelem zpopularizovaný frak se ovšem také časem proměnil: kabát s dlouhými šosy se postupně stal novým druhem „uniformy“ určeným pouze pro nejformálnější příležitosti. Touha po větší uvolněnosti dala vzniknout výrazně ležérnějšímu druhu obleku, který vznikl okolo roku 1870.

Tehdejší gentlemani, kteří se scházeli v klubech na pár skleniček, potřebovali do svých kuřáckých salonků vizuálně hezký oděv, který by ale byl pohodlný. Zrodil se smoking. Vrchol dnešní formální elegance užívaný při návštěvě plesů a opery byl ve své době vlastně obdobou značkových tepláků pro bohaté.  

Vývoj se nezastavil ani tady. Masivní rozvoj textilního průmyslu umožnil, aby si slušnou látku mohly dovolit i lidové vrstvy. Díky rozvoji médií a demokratizaci veřejného života se styl lidí z vyšších kruhů (vestička, krátký kabát s klopami a kalhoty s puky) stal běžným standardem. Na rafinované vypasování a drahé detaily už nezbýval čas ani peníze a do módního světa vtrhla jednodušší verze obleků tak, jak je známe i dnes.  

Ikona pánských šatníků 

Po celé dvacáté století zůstal oblek neměnnou ikonou pánského šatníku. Módní vlny měnily pouze jeho detaily – šířku klop a kalhot, dva, nebo tři knoflíky, vypasovanost v bocích nebo délku rukávu, a to podle doby, povolání a bohatství majitele. Jednoduchost a elegance střihu nezmizela. Přibyla pouze jediná drobná výstřednost – zapínání saka na jediný knoflík. To je zvyk, za který vděčíme anglickému králi Edwardu VII.  

Také Edward byl módním arbitrem začátku 20. století, jeho láska k těsně padnoucím sakům se však příliš nepotkávala s jeho figurou, která se s přibývajícími lety neustále zakulacovala. Nenápadně rozepínaný spodní knoflík saka se však nestal tajně vysmívanou slabostí, ale naopak inspiroval celý dvůr k solidární nápodobě, která záhy zasáhla celý svět.

Dnešní střihy už se zapínáním na jediný knoflík počítají už automaticky a zapnutí obou dírek by dokonce zničilo celou fazonu obleku. V českém prostředí se to ale bohužel ještě nerozkřiklo, a tak stále vidíme zejména u politiků všechny možné druhy pomačkaných a špatně padnoucích sak.   

Proměny dnešní doby 

Elegance se nezměnila. Co se však proměnilo, byl způsob, jakým se oblek nosí. Kdysi povinná výbava váženého občana utrpěla vývojem po druhé světové válce. Rebelující mládež 50. let vyznávala kožené bundy, vojenské boty a vyčesané vlasy. Oblek byl symbolem starého, zničeného řádu. Z formální zatuchlosti ho vytáhl až konec 20. století, kdy z něj především italští návrháři opět udělali ikonické oblečení. Tentokrát ovšem hravě: velmi štíhlé siluety a krátce střižené kalhoty, které buď odhalují nahé kotníky, nebo barevné ponožky, se staly módním výkřikem mladých elegánů.

Rozvoj globalizace a umělých vláken udělal s cenou obleků úplné zázraky. Sako z viskózy a polyesteru ušité v otrockých dílnách v Bangladéši můžete u běžné „high street“ značky pořídit už za patnáct stovek. Nezkušenému oku bude připadat jako vrchol elegance. Tyto řetězce, které v sobě kombinují nízkou cenu a trendy střihy, tak přinesly módu kdysi vyhrazenou movitým lidem mezi běžné vrstvy. Cenou za slušivost je samozřejmě (kromě etických otázek) naprostá uniformita a ne právě příjemné nošení. Oblek z umělého vlákna špatně hřeje v zimě, mizerně chladí v létě a už za chvilku vůbec nebude vonět.

Návrat luxusu

Milovníci stylu, kteří nešetří penězi, si tak své vysněné ošacení nechávají šít na míru z kvalitní anglické, nebo italské vlny. Pokud si chcete celý proces opravdu užít, můžete vyrazit do Milána, kde vás v malých obchůdcích v zapadlých uličkách rádi oměří postarší krejčí, kteří reklamu nosí přímo na sobě.

A kdo se vůbec nebojí, může zaskočit do londýnské ulice Saville Road, kde šije smetánka britských krejčích. Tato lahůdka vás vyjde na desítky tisíc, ale ve světě byznysu dodnes patří oblek na míru a švýcarské mechanické hodinky k povinným atributům „kmene“, bez kterého vás rada starších mezi sebe nepustí.  

Trendy pánské módy nyní udává každoroční přehlídka Pitti Uomo, která se každoročně koná ve Florencii. A co jsou aktuální trendy? Kromě zmíněných odhalených kotníků jsou to především výrazné vzory a kalhoty střižené těsně na pas – tak, abyste se nemuseli obtěžovat páskem. 

Jakub Štítek

Jakub Štítek

Ve skutečnosti nemá tak hezké jméno. Z kluka z vesnice povýšil na kluka z druhého největšího města. Móda je pro něj způsob, jak přitahovat pozornost, zapříst konverzaci... Další články.

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Naše další projekty

Peníze

Opakovaný pokus o doručení reforem na Českou poštu

Česká pošta má propustit téměř čtvrtinu zaměstnanců. Na kvalitě služeb to prý nebude znát a za dva roky bude pošta v černých číslech. Jenže...

Peníze

Změny v důchodech: Vznikne nultý pilíř, stejný pro všechny

Výpočet důchodů má být srozumitelnější díky tomu, že se státní systém rozdělí na dvě části. Potřebujeme však i reformu daní, říkají odborníci.

Finmag

Letem světem elit

Kellner, Havel, Gott, von Suttner i Banksy. A když jsme u létání – vrací se Flight Simulator a bude to hromský dílo.

Finmag

Co vlastně Turecku na Kurdech v Sýrii tak vadí

Turecký prezident tvrdí, že válčí za mír. Kurdům v Sýrii už nekryjí záda Američané a na napadeném území jim chybí i tradiční a jediný spolehlivý...