„Moje dítě sdílí násilná videa.“ Nepanikařte a hlavně dítě hned nepoučujte, radí odbornice
Co dělat, když zjistíte, že vaše dítě sdílí rasistická videa, extremistická reels nebo obsah, který ponižuje druhé? První reakcí rodičů bývá – logicky – strach, vztek nebo panika. Jenže právě v takovou chvíli je důležité nejednat v afektu. Okamžité odsouzení totiž může dítě spíš uzavřít, než přimět k přemýšlení, radí psycholožky v článku na webu Heroine.cz.
Samotný lajk u nenávistného symbolu ještě nemusí znamenat, že dítě zastává extremistické názory. Dospívající často zkoušejí hranice, chtějí šokovat okolí nebo hledají místo, kam patří. To ale neznamená, že bychom měli nenávistný obsah přejít mlčením.
Psycholožka a psychoterapeutka Jana Ashford ve článku Matúše Zdúta na webu Heroine.cz upozorňuje, že šokující obsah může mladé lidi přitahovat právě svou provokativností i pocitem sounáležitosti, který jim nabízí. „Dospívající mozek navíc ještě dozrává a schopnost regulovat impulzy nebo domýšlet důsledky vlastního jednání se teprve vyvíjí,“ vysvětluje.
Jak tedy reagovat, když zjistíme, že dítě sleduje, lajkuje, nebo dokonce posílá dál extremistická nebo nenávistná videa? Školní psycholožka Kornélia Ďuríková doporučuje nejprve zvládnout vlastní emoce, zajímat se o to, co za chováním dítěte stojí, a zároveň jasně pojmenovat hranice. Je totiž rozdíl mezi tím říct „tohle, co jsi sdílel, je rasistické a ubližující“ a označit samotné dítě za rasistu.
Kdy už může jít o vážnější problém, jak rozpoznat varovné signály a kdy vyhledat odbornou pomoc? I o tom mluví odbornice a odborníci v článku, který najdete na webu Heroine.cz.
