Vyhledávání:

Vystudovala žurnalistiku, Institut tvůrčí fotografie a dokumentaristiku na FAMU. Žila v San Franciscu. Má tři děti. Natáčí dokumenty, audiodokumenty, učí autorskou tvorbu.

Copywriterka, externí spolupracovnice NextPage Media. Kromě hrátek s písmenky se jako absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zajímá i o historii. Ráda se toulá po světě i vlastní domovině a má blízko i k fotografii.

Autorka bestselleru Moderní sebeobrana a lektorka kurzů Moderní sebeobrany. Plní misi za svět bez násilí. Strategií je, aby v každém malém městě na Slovensku a v Česku byl lektor nebo lektorka Moderní sebeobrany. Učí ve vyloučených lokalitách, na konferencích, ve školách a největší radost má ze studentstva, které si po kurzech emancipační sebeobrany dokáže hájit osobní hranice, nahlas říct NE a vyhnout se násilí ještě dřív, než vypukne. Rozbíjí mýty o násilí a staví lidem sebevědomí.

Novinářka. Vystudovala psychologii na Varšavské univerzitě a Polskou školu reportáže. Její texty se objevují mj. v časopisech a novinách jako Charaktery, Duży Format, Newsweek, Noizz, Onet, Weekend Gazeta. Vede pořad v rozhlasovém projektu Reset Obywatelski. Ve svých textech se často věnuje otázce práv LGBTQ+ v Polsku.

Mimo jiné aktivity studuje doktorát v oboru mezinárodní vztahy na FSV UK, kde se primárně věnuje feministické a postkoloniální teorii. Na katedře také vyučuje několik předmětů. O problémech, které se jí dotýkají, píše také publicistické texty a básně. V příštím roce ji vyjde debutová sbírka poezie.

Novinářka, editorka a autorka podcastu o vědomém životě, psychologii a kultuře „Sznurowadła myśli” („Tkaničky myšlenek”). Absolventka King's College London a současně studentka psychologie na univerzitě SWPS ve Varšavě. Více o Kamě na www.kamawojtkiewicz.com

Novinářka a publicistka. Denně píše pro ASZdziennik a spolupracuje s Wysokými Obcasami. Autorka audioknihy „Polsko pro Polky" –průvodce o tom jak žít, když jsi žena v Polsku. Absolventka aplikované lingvistiky na Varšavské univerzitě.

Toto je zkušební medailonek pro tréninkové účely.

Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. První novinářské zkušenosti sbírala v Benešovském deníku a při studiu si vyzkoušela i práci v České televizi. Tři roky působila jako externí redaktorka zpravodajského serveru iROZHLAS.cz. Volný čas nejradši tráví malováním nebo sezením s přáteli nad vychlazeným pivem.
Pro kontaktování použijte e-mail [email protected].

Redaktorka zahraniční redakce Aktuálně.cz. Dříve spolupracovala s Českým rozhlasem. Vystudovala politologii, literaturu a žurnalistiku na univerzitách ve Skotsku a v New Yorku.

Začínala v roce 2012 jako redaktorka Lidových novin. Jako novinářka pracovala v různých afrických i asijských zemích. Zakládala misi Člověka tísni v Demokratické republice Kongo. Posledních 8 let dokumentovala válku s Islámským státem a válku v Sýrii. Spolu s Lenkou Klicperovou podnikly 13 cest do Sýrie a 5 do Iráku. Dokumentovaly i tureckou invazi do Sýrie v roce 2019. Reportovaly o válce v Libyi a přímo na místě reportovaly o válce o Náhorní Karabach. V březnu 2022 Markéta strávila dva týdny na Ukrajině. Je spoluautorkou 6 knih. Svoje reportáže publikuje zejména v pořadu Reportéři ČT. Spolupracuje ale s mnoha českými i zahraničními médii. Dalším jejím tématem je migrace do Evropy - sleduje pravidelně balkánskou i libyjskou migrační trasu. Je spoluautorkou několika reportáží oceněných cenou Czech press photo.

Veronika Šprincová je ředitelka nevládní organizace Fórum 50 %, v letech 2015 až 2019 předsedala Genderové expertní komoře ČR. Ve své odborné práci se zaměřuje na téma rovnosti žen a mužů, především na zastoupení žen v politice. Je absolventkou Katedry genderových studií Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také externě vyučovala.

Sociální pracovnice, zdravotní sestra, krizová interventka. Od roku 2006 působí v sociálních i zdravotních službách ve Spolku Ulice Plzeň, věnuje se adiktologickým tématům, ale také dalším, které s nimi souvisí, jako je práce v sexbyznysu, pouliční medicína, duální diagnózy a podobně. Snaží se hledat cesty i tam, kde systém selhává.

Píše především o kultuře, v současnosti např. pro Deník N, Reflex nebo Marketing&Media. V minulosti vedla kulturní rubriku časopisu Týden. Texty publikovala např. v časopise Mladý svět, v Týdeníku Echo, Týdnu, Instinktu, Orientaci Lidových novin nebo v literárním časopise Tvar. Byla také redaktorkou někdejšího časopisu MarketingSalesMedia. Vystudovala mediální studia a politologii a mezinárodní vztahy na FSV UK.

Vystudoval Arts management s vedlejší specializací v žurnalistice na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dlouhodobě pracuje pro Národní památkový ústav a spolupracuje s redakcí magazínu LUI. Jako průvodce pracoval na zámku Blenheim ve Velké Británii a také v Buckinghamském paláci, kde se mu dostalo cti osobně se setkat s Alžbětou II. Právě pracovní pobyty v Británii v něm podpořily zájem o vše, co se točí kolem této panovnice, a proto aktivně vyhledává literaturu týkající se jejího života, královských residencí i sbírek. Kromě toho rád cestuje a peče.

Kristina Šůsová vystudovala bakalářský program v oblasti společenských věd a blízkovýchodních studií na Sciences Po Paris a aktuálně studuje mezinárodní rozvoj na Londýnské škole ekonomie a politických věd. Strávila také semestr v USA na Wellesley College a MIT a reprezentovala českou mládež jako Mladá delegátka do OSN (2020-22). Kromě mezinárodních vztahů, rozvoje a bezpečnosti ji ale zajímá i genderová (ne)rovnost a feministická zahraniční politika. Těmto tématům se věnovala během svých pracovních stáží v českých a mezinárodních vládních a akademických institucích. Momentálně působí jako projektová koordinátorka Databáze expertek v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Anna Schubertová je doktorandka komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, členka Iniciativy Nahlas a od letošního října také akademického senátu fakulty. Studovala filosofii, bohemistiku a komparatistiku, ve svém disertačním projektu se věnuje teoriím literárního realismu ve 20. století a je autorkou monografie Stávám se řečí. Smrt a návrat autora v perspektivě filozofie identity (2021), jež vznikla na základě její diplomové práce. Mezi její koníčky patří boj za rovné příležitosti a pletení.

Veronika Korjagina vystudovala filozofii a anglistiku na FFUK v Praze. Je členkou Iniciativy Nahlas a dlouhodobě se zajímá o téma sexualizovaného násilí na univerzitách.

Adéla Šípová je současnou senátorkou za obvod č. 30 Kladno, od jara 2022 také členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů. Ve své práci se zaměřuje na odstraňování bariér a nerovností ve společnosti. Jako jedna z mála se nebojí otevřeně mluvit o potřebě vyššího zastoupení žen v politice a usiluje o zřízení komise pro rodinu a rovné zastoupení, která by tuto problematiku řešila na půdě Senátu. Civilním povoláním je advokátkou s širokou praxí od veřejných zakázek až pro trestní právo. Je maminkou pěti dětí a svůj volný čas ráda tráví na kole nebo výlety do přírody.

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, je redaktorem serveru Kinobox a přispívá například do Cinepuru, Filmu a doby, Dok.Revue a A2.

Hraje divadlo, zpívá v kapele, peče dorty a miluje stará auta a motorky. Má řidičák na úplně na všechno kromě autobusu. Vede automobilovou redakci ve vydavatelství Economia.

Mluvčí spolku Milion chvilek pro demokracii. V roce 2018 spoluzaložila Milion chvilek v Brně, proto se rozhodla ukončit studium češtiny a pedagogiky na filozofické fakultě. V minulosti pracovala na pozici redaktorky zpravodajství na Radiu Proglas, kde se později stala redaktorkou pořadu a podcastu Na dřeň, nyní nezávislý Bez filtru podcast. Miluje vůni přírody, nekonečné túry a chaty bez vody a elektřiny, nemá moc v lásce sociální sítě.

Polsko-česká socioložka působící na FHS UK a v Centru pro společenské otázky SPOT. Ve své akademické a výzkumné práci se věnuje otázkám sociologie rodiny a také kulturní a vizuální sociologii.

Publicistka a překladatelka. Pochází z Ruska, od svých 21 let žije v Praze. Zabývá se antiutopickou a dystopickou tradicí ve světové literatuře. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2018 obhájila disertační práci Teorie petrifikovaných světů na příkladu antiutopické a dystopické literatury. Přispěla do několika českých a mezinárodních odborných sborníků a pravidelně publikuje v českých periodikách.

Čechokanaďanka žijící v Kanadě na území Smlouvy 6. Analytička politického výzkumu, poskytuje konzultace. Magisterský titul získala v oboru mezinárodních bezpečnostních studií. Její práce se zabývá intersekcionalitou a zkušenostmi žen a LGBTQI+ osob s genderovou analýzou. Zajímá se o mezinárodní politiku a rozšíření dekoloniální praxe v boji proti rasismu.

Studovala filmová studia a bohemistiku a přes dvě dekády pracuje v kulturních a společenských časopisech jako redaktorka a editorka (Cinepur, A2 kulturní čtrnáctideník, Literární noviny, dok.revue, Týdeník Rozhlas). Jako editorka připravila několik knih o filmu. Zajímá ji nejen film a umění, ale cokoliv, co člověka vede ke kritickému myšlení.

Působí jako advokát a jako odborný asistent na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své advokátní i akademické praxi se zaměřuje na náboženskou svobodu, lidská práva, pomoc obětem trestné činnosti a právo duševního vlastnictví.

Novinář zahraniční redakce ČTK, toho času na mateřské dovolené. Dříve vládní a berlínský zpravodaj agentury. Když má prostor a čas, píše nejraději o Africe, o tématech, kterým se u nás nedostává pozornosti, ale zaslouží si ji, o věcech, které může pomoci měnit každý z nás. Efektivní altruista.

Spisovatelka a scenáristka, od roku 2011 žije ve Varšavě. Jako prozaička debutovala v roce 2009 románem Marijin dvor. V roce 2021 jí vyšla druhá prozaická kniha Z čeho je den, ve které vypráví o fungování takzvané patchworkové rodiny. Za tuto knihu v roce 2021 získala Literární cenu Knižního klubu. Prejdová vystudovala filmovou vědu na Univerzitě Karlově, v minulosti působila jako publicistka, dramaturgyně Febiofestu a pracovala v distribuční společnosti Artcam.

Monika Otmarová
Novinářka. Působila jako redaktorka v časopise Moje psychologie. Nyní spolupracuje s Pamětí národa, časopisy Elle, Marianne a dalšími ženskými tituly. Bavila ji vždycky psychologie, a tak ji společně se sociologií vystudovala na FF UK. Mluvit s lidmi a psát ji baví pořád. Kromě toho ráda běhá, cvičí jógu, má tři děti a sedm koček.

Studuje mediální studia a žurnalistiku a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně. Svou praxi v médiích začala vloni v brněnské redakci České televize jako redaktorka Instagramu. V ČT působí dodnes. V roce 2022 se také stala ambasadorkou Evropského roku mládeže. Svůj volný čas ráda tráví s přáteli nad šálkem dobré kávy, focením nebo cestováním.

Studentka Mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se sociální problematikou a kulturou. Věří, že slova mohou změnit svět v lepší místo. Její největší láskou je Portugalsko.

Vystudovala VOŠ publicistiky, skladbu na Konzervatoři Jaroslava Ježka a hudební vědu na FF UK. Na muzikologii měla možnost poprvé nahlédnout dějiny hudby z postkoloniální a feministické perspektivy a z této zkušenosti čerpá dodnes. Působí jako hudební redaktorka na vlnách ČRo Vltava. V minulosti spolupracovala také s Akademií věd ČR, kde se v NKC - gender a věda věnovala mimo jiné zviditelňování činnosti českých vědkyň.

Šéfdramaturgyně Českého rozhlasu pro digitální obsah. Připravuje nové obsahové projekty, pilotuje experimentální audia a dlouhodobě se zajímá o téma umělé inteligence a transhumanismu.

Pracuje v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) jako datová analytička čínských projektů MapInfluenCE a CHOICE a projektová koordinátorka iniciativy Future CHOICE.
Absolvovala bakalářské a magisterské studium Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V AMO nejdříve působila jako výzkumná asistentka čínských projektů od září 2020. Další zkušenosti získala na stáži na českém velvyslanectví v Litvě a v České televizi. Působila jako dobrovolnice v neziskových organizacích Amnesty International a Egyptská Fronta za lidská práva a jako redaktorka studentského časopisu Security Outlines. Ve své diplomové práci se zabývala čínskou propagandou, konkrétně televizí CGTN a jejími různými jazykovými variantami.

Žena jednoho muže a máma dvou holek, ctitelka jógy, občas daňová poradkyně. Po mnoha letech nasazení v poradenství a financích se učí zpomalit a žít svůj život pro sebe.

Vedoucí oboru Studium nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od srpna 2017 do konce dubna 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Věnuje se strojové analýze přirozeného jazyka. Spoluzakládal překladatelský časopis Plav.