🎧 Místo hloupých karikatur skutečné ženy. Proč odmítáme toxickou Výměnu manželek a potřebujeme příběhy plné odvahy
Česká televizní tvorba se mění a učí se brát ženské postavy vážně. Staré komedie plné stereotypů už z dnešního pohledu občas drhnou, zatímco Výměnu manželek by bylo nejlepší rovnou ukončit. V novém díle podcastu Hlas Heroine tento vývoj analyzuje producentka a zakladatelka festivalu Serial Killer Kamila Zlatušková. Kromě seriálů a bizarních reality shows došlo i na kritiku současného ministra kultury. Zlatušková krátce po natáčení oznamila, že bude v podzimních komunálních volbách za ODS a TOP 09 kandidovat na primátorku Brna.
V televizi jsme do nedávna sledovali svět vyprávěný převážně z mužské perspektivy. Když už se objevila výrazná žena, tvůrci z ní často udělali spíše karikaturu. „Velmi často se dělalo to, že se tvořila ženská hrdinka tím, že všichni muži kolem ní byli úplní idioti. Takhle se kvalitní ženská hrdinka netvoří a neklube,“ vysvětluje producentka a zakladatelka festivalu Serial Killer Kamila Zlatušková v podcastu Hlas Heroine.
Uklízející maminky střídá Monyová: Jak televize objevila skutečné ženy
Tento zastaralý model je vidět i na klasice Jak dostat tatínka do polepšovny, kde potenciálně silná a nezávislá maminka na letní dovolené de facto jen uklízí. „Ona skutečně celé ty prázdniny tráví tím, že tam jako drhne, drhne, drhne. Do toho obchodu nejde, a pak když jednou vyrazí na kole, tak zjistí, že oni horolezí,“ glosuje expertka. Oproti tomu současná tvorba, jako je nová série Monyová, ukazuje hrdinky konečně jako mnohavrstevné osobnosti a sebevědomě boří zažité mýty o obětech domácího násilí.
Zatímco kvalitní dramatická tvorba jde dopředu, u některých reality shows jako by se zastavil čas. Co vidíme na obrazovkách, má přitom obrovskou moc ovlivňovat společenské hodnoty. A zatímco fenomén Ano, šéfe! kdysi dokázal kultivovat českou gastro scénu, formáty typu Výměna manželek už podle Zlatuškové žádný přesah nemají.
Co uslyšíte v plné epizodě podcastu Hlas Heroine:
- Generace Z dává sbohem klasikám: Proč dnešní dospívající vyměnili české pohádky za asijskou mangu
- Proč si Skandinávci tolik oblíbili Libuši Šafránkovou a co nás jejich nadšení učí o emancipovaných hrdinkách.
- Jak fenomén „second screen“ a neustálé scrollování na mobilu nenávratně mění způsob, jakým konzumujeme seriály.
- Kde leží etická hranice true crime a jak se televize učí chránit oběti a pozůstalé před retraumatizací.
- Proč už Výměna manželek dosloužila.
- Jak podceňovaná show Ano, šéfe! navzdory počáteční skepsi vedení Primy navždy proměnila tuzemské gastro.
- Proč Královny Brna vypadaly jako aprílový žert. A proč jsme je nerozcupovaly.
„Kladu si otázku, proč, když je kolem nás tolik skvělých formátů a tolik věcí, kterými bychom se mohli zabývat, proč ždímat až do mrtva tenhle jeden formát,“ nebere si servítky Zlatušková a dodává: „Myslím, že Výměna manželek už svoji historickou úlohu splnila v tom dobrém i v tom špatném a už bychom ji měli zamávat a poslat spát.“ Prostor naopak dostávají nové, byť občas poněkud bizarní projekty, jako show Královny Brna, o které si Zlatušková zpočátku myslela, že jde o nepovedený aprílový žert.
Celý rozhovor si můžete poslechnout níže v tomto článku nebo na platformě Forendors.
