🎧 Hladové ženy revoluci nepovedou. Alena Doláková o diktátu štíhlosti a pasti osobních brandů
Před pár lety hrála v nízkorozpočtovém snímku o tom, jak je jako herečka součástí filmové delegace na festivalu ve Varech. Letos to s filmem Chica Checa prožívá dooporavdy. Herečka a stand-up komička Alena Doláková ve speciální festivalové epizodě podcastu Hlas Heroine o tom, jestli musí být za každou cenu zábavná a jak zůstat autentická, když má neustále performovat. A dojde i na to, jestli by si měla nechat vylepšit hrudník a proč je uvolnění přetíženého těla radikální akt.
„Každý je dneska Elvis. Je tu tlak mít osobní brand, mít identitu, performovat úspěch, lásku, peníze a štěstí...,“ popisuje herečka Alena Doláková realitu, která záměrně odvádí pozornost od hlubších témat. „Proč tahle doba oslavuje tohle, a ne ty hluboké věci? Protože ty hluboké věci jsou zadarmo. Nemůžete je koupit jako produktík se slevovým kódíkem,“ uvažuje v podcastu Hlas Heroine.
Účinným nástrojem kontroly přitom zůstává tlak na ženské tělo. S nástupem „Ozempic éry“ se vrací ideál extrémní štíhlosti, což je historicky osvědčená reakce na sílící ženskou emancipaci. „Jasně, protože když máte hlad, tak těžko povedete revoluci,“ souhlasí Doláková. Fascinuje ji také fenomén tradwives – hospodyněk, které na sítích prodávají submisivitu, ale paradoxně u toho vydělávají miliony.
Alena Doláková, která je také tanečnice, přiznává, že ji profese dlouho nutila jít proti sobě. „Vy musíte trochu znásilnit svoje tělo, někam kam ono jít nechce, protože prostě dát si nohu sem není pro tělo dobré, stejně jako se několikrát po sobě nervově zhroutit v kuchyni není pro vaše tělo dobré.“ Klíčem k přežití se pro ni stala péče o nervový systém a dechová cvičení. Snaží se vyhnout tomu, aby tělo zatěžovala velkou kontrolou jídla, pohybu a sebediktátem.
Co dalšího uslyšíte v plné verzi podcastu?
- Herectví jako submisivní role: Dokud vás nikdo nevybere, tak prostě nehrajete.
- Hollywoodský vzor: Proč musí i Nicole Kidman nebo Margot Robbie zakládat vlastní produkční firmy.
- Past sociálních sítí: Proč si lidé prohlížejí cizí profily a propadají pocitu nedostatečnosti i den před premiérou ve Varech.
- Absurdita osobní značky: Nejsme korporátní brand, ale živí a empatičtí lidé, kteří se neustále mění.
- Nemožná mise: Proč je veškerá autenticita před namířenou kamerou z principu performativní.
Poslechněte si celý rozhovor v nové epizodě podcastu Hlas Heroine níže v článku nebo na Forendors.cz/Heroine. Děkujeme, že předplatným podporujete vznik nezávislého obsahu.
Skutečným aktem rebelství je totiž schopnost vrátit tělu uvolnění a maximalizovat tělesné potěšení. V plné verzi podcastu na vás navíc čekají divoké byznysové plány s OnlyFans, zahájení prezidentské kampaně i úvahy o tom, jestli by měla pozvat na kávu zastánce Harveyho Weinsteina, režiséra Jiřího Stracha.
