Pečiva jsem se raději vzdala, bezlepkové alternativy jsou neúnosně drahé, říká celiačka

Stále více lidí musí dodržovat speciální dietu kvůli zdravotním problémům, jako je intolerance lepku nebo laktózy, či kvůli nutnosti sledovat glykemický index. „Tito zákazníci často musí platit výrazně vyšší ceny za potraviny, které vyhovují jejich specifickým stravovacím požadavkům. Například bezlepková mouka stojí i třikrát víc než její standardní značková alternativa,“ konstatuje Martin Beháň, generální ředitel online supermarketu Rohlík. Vzhledem k vysokým cenám potravin a energií to podle něj může vést k výraznému ekonomickému zatížení některých rodin. „Může to ale také omezovat jejich přístup ke zdravým a vyváženým jídlům,“ pokračuje Beháň.

Rohlík se na sortiment speciálních potravin pro zákazníky s dietními omezeními zaměřil v letní slevové akci. Snížil ceny u řady položek z kategorie bezlepkových, bezlaktózových a diabetických produktů. „Zastropované“ mají zůstat do konce srpna.

Najíst se, obzvláště kvalitně, je v Česku dražší, než bývalo zvykem. Podle dat Českého statistického úřadu potraviny v tuzemsku za loňský rok zdražily v průměru zhruba o čtvrtinu. I základní potraviny tento průměr často překonaly, například chleba loni podražil o 33 procent, máslo o 43 procent. V letošním roce se zdražování zpomalilo a v posledních měsících dochází u některých potravin i k mírnému zlevnění. Jde ale o malé poklesy z částek, které předtím rostly skokově. Rodinné rozpočty jsou tak cenami potravin stále nezvykle zatížené. Když do rovnice přidáte potravinové intolerance, rozhodně vám nevyjde lepší výsledek. Naopak. Potraviny pro lidi se speciálními výživovými omezeními byly vždycky několikanásobně dražší a zdražování posledních let se jim nevyhnulo.

„Řekla bych, že bezlepkové alternativy jsou obecně o 50 až 100 procent dražší než ty s lepkem a v poslední době zdražovaly úměrně ke všem ostatním potravinám,“ říká například paní Vlaďka, které před sedmi lety po vleklých zdravotních obtížích diagnostikovali celiakii. Dieta jí pomáhá, neduhy z velké části ustoupily, ale vystřídaly je finanční starosti. „Dostala jsem tehdy příručku, co jíst a nejíst, a velmi rychle pochopila, že to bude drahé. V obchodě, kde jsem byla zvyklá nakupovat, tehdy ještě neměli z bezlepkového pečiva nebo těstovin na výběr, jen pár německých a hodně drahých výrobků. To se pak naštěstí začalo rychle lepšit, dnes už většina řetězců na celiaky myslí, ale drahé je to pořád,“ konstatuje 66letá žena, která musí vyjít s důchodem cca 21 tisíc korun měsíčně. „Změnila jsem stravovací návyky a například pečiva jsem se téměř vzdala. Snažím se jít cestou co největšího podílu přirozeně bezlepkových potravin jako rýže, čočka, maso. I ty ale prudce zdražily,“ dodává Vlaďka.

Ještě složitější situaci řeší čtyřicetiletá Karolína, která po rozvodu sama pečuje o dvě dcerky ve věku deset a jedenáct let. Obě nesmějí jíst lepek, žádné mléčné výrobky, sóju ani hovězí maso. Pokud dietu poruší, mají střevní potíže, ekzémy a další zdravotní komplikace. „U takto kombinované intolerance se vhodné potraviny shánějí velmi obtížně. Například u sýrů a jogurtů holčičkám nestačí jen produkty bez laktózy, mohou jíst jen některé veganské alternativy bez sóji, vyrobené například z kokosu. Nesnášenlivost hovězího masa vyřazuje většinu uzenin, byť třeba bezlepkových, a tak dále. Takže já v podstatě pořád nakupuju a něco sháním,“ popisuje Karolína, která jen za potraviny pro dcery utratí každý týden až 6 tisíc korun. „Dietní alternativa běžného produktu stojí dlouhodobě i dvakrát tolik. A stejně jako běžné potraviny i ty speciální v poslední době zdražují, i když bych řekla, že s mírným zpožděním. Například rostlinné mléko, které kupujeme, zdražilo na 90 korun za litr, oproti 60 korunám před pár týdny. A narazila jsem teď dokonce na extrém u ceny margarínu, který kupujeme. Stával kolem 40 korun za cca 400 gramů a nyní se objevuje v nabídkách supermarketů i za 120 korun,“ ilustruje Karolína.

Speciální dietní omezení se podle ČSÚ a specializovaných webů týkají zhruba 18 procent Čechů. Kdyby šlo o homogenní skupinu, byla by jejich situace snazší. Jenže nejde. Někdo nesmí lepek, jiný mléčnou bílkovinu, někomu škodí více složek v konvenčních potravinách, jako dětem paní Karolíny. Výroba „v menším“ pro užší cílovou skupinu znamená vyšší náklady, které se promítají do vyšší ceny, taková je realita. Lidé se speciálními dietními potřebami si patrně připlatí vždycky. Otázkou je, jaká mez je ještě únosná.

„Jsme největší online prodejce potravin v Česku. Máme možnost a příležitost změnit, jak jsou ceny speciálních potravin nastaveny a jak bude tento sortiment pro zákazníky dostupný. Tohle je naše odpověď na narůstající cenovou nerovnováhu mezi konvenčními a speciálními potravinami,“ vysvětluje Martin Beháň, proč se Rohlík rozhodl ceny dietních potravin alespoň dočasně snížit. Cenu upravil u 40 produktů, u 35 z nich ji snížil na úroveň standardních značkových produktů. Zbylých pět zlevnil o 50 procent, jejich cena se totiž od konvenčních potravin lišila natolik, že ji podle Rohlíku není možné k cenám konvenčních alternativ dorovnat. Akci supermarket dotuje. Podle předběžných propočtů ho to vyjde asi na jeden milion korun měsíčně.

Speciální kategorie zastropovaných cen není to jediné, co Rohlík pro zákazníky s dietními omezeními přichystal. Zavedl také filtr „potraviny se sníženým obsahem bílkovin“. Ten usnadní nakupování všem, kdo ze zdravotních důvodů potřebují́ ve své stravě příjem bílkovin omezit. Tato inovace je výsledkem spolupráce online supermarketu s Národním sdružením PKU a jiných dědičných metabolických poruch. Zákazníci Rohlíku si tak mohou na jedno kliknutí vybrat nízkobílkovinné potraviny (s obsahem do 2 gramů bílkovin ve 100 gramech), což by jim mělo nakupování výrazně usnadnit.