Dějiny lásky v provokativním komiksu
Slovo láska na nás vyskakuje ze všech stran – z románů i z filmů, ale čím častěji ho užíváme, tím snadněji jeden druhého opouštíme. Jsme v čase konzumu a sociálních sítí ještě vůbec schopni se milovat?
V komiksu Nejrudější růže rozkvétá se sešli Beyoncé, Kierkegaard, Šmoulové, Sokrates, Ariadna, Leonardo DiCaprio i Ježíš Kristus. Jeho autorka, švédská provokatérka Liv Strömquistová, nás v něm provází dějinami milostných vztahů a ukazuje, jak tato zdánlivě zcela přirozená součást lidského života podléhá kulturním vzorcům a tlakům. „S pomocí výletů do historie vede autorka čtenáře k zamyšlení nad tím, proč navzdory dnešním vědeckým metodám a osvětě ‚objem šťastné lásky v populaci‘ příliš neroste oproti dobám, kdy jsme vzývali božstva či míchali elixíry,“ říká překladatelka komiksu Marie Voslářová, která dřív převedla do češtiny také knihu Ovoce poznání. V té Strömquistová přišla s kulturními dějinami ženského pohlavního orgánu.
Odvážný mix
I v novince autorka přístupnou formou přibližuje teze významných sociologů a filozofů, které doplňuje svými typicky sarkastickými komentáři, výstižnými postřehy z partnerského života, ale i poezií. „To všechno šikovně kombinuje s odkazy na popové hity, televizní pořady a filmy, zkrátka na všechno to, co spolu s výroky různých vztahových poradců ovlivňuje náš pohled na role mužů a žen i partnerské vztahy,“ říká překladatelka.
Strömquistová tvoří koláže, do kterých zapojuje fotografie celebrit nebo různá dobová vyobrazení, samotný text se často stává obrazem. Svoje témata ilustruje úryvky všech možných textů – od antických spisů přes filozofy 19. století po dnešní popové hity. „Velkou část překladatelské práce proto u jejích komiksů tvoří rešerše,“ vysvětluje Voslářová. „Můj cíl byl, aby komiks zněl svěže, živě, současně – ale zase ne podbízivě. A aby se nevytratila autorčina ironie.“
Soutěžte s Heroine
Víc než menstruace v metru
Česká média zaregistrovala Liv Strömquistovou poprvé v roce 2017. Komiksová autorka tehdy – podobně jako další švédští umělci – dostala příležitost vyzdobit stěny stockholmského metra. K překvapení veřejnosti její cyklus Noční zahrada zobrazoval menstruující ženy. Psalo se o kontroverzní výstavě a znechucených cestujících. Co zůstalo přehlédnuto, byla skutečnost, že Strömquistová patřila už tehdy ke špičce tamní komiksové scény – a její věhlas se rychle šířil za hranice skandinávské země. Dnes patří k respektovaným autorkám feministického proudu a její díla jsou recenzována v předních světových novinách a nedočkavě vyhlížena zahraničními nakladateli i publikem. Otevírá témata, která nám pomáhají vyznat se ve světě, který je stejně bouřlivý jako divoká řeka, jejíž proud strhává přežilé modly a jistoty.
Podle Voslářové je Strömquistová v domácím Švédsku už něco jako popová ikona. „Její knihy se upravují pro divadelní jeviště, má svůj podcast, překládá se do desítek jazyků a inspiruje další tvůrce,“ říká překladatelka.
