Šest let natvrdo za kresby vagíny. V Rusku sílí konzervativní represe

Putin vs. feminismus
Ivan Loginov, Ondřej Trhoň
| 25. 6. 2020 | 15 komentářů | 13 363
Šest let natvrdo za kresby vagíny. V Rusku sílí konzervativní represe
Julia Cvětkova. Zdroj: Yulia Tsvetkova / VKontakte

Ruská umělkyně a aktivistka Julia Cvětkova čelí obvinění z šíření pornografie mezi nezletilými a hrozí jí až 6 let ve vězení. Důvodem jsou abstraktní obrazy destigmatizující ženské tělo. Její případ se vyplatí sledovat, protože ukazuje, kam až může zajít úzkostlivá ochrana konzervativní morálky.

Devátého června zveřejnila ředitelka dětského divadla a LGBTQ+ aktivistka z ruského Komsomolsku Julia Cvětkova (Юлия Цветкова) na svém facebookovém profilu příspěvek, ve kterém informovala, že po šestiměsíčním vyšetřování proti ní bylo vzneseno obvinění z šíření pornografie a že jí hrozí až 6 let nepodmíněně. Následovala vlna petic, demonstrací, flashmobů i výstav. Případ Cvětkové je významný nejen kvůli nečekaně tvrdému trestu, ale taky coby ukázka sílícího vlivu konzervativního tábora v ruské společnosti.

Aktivistické divadlo vs. queer propaganda

Sedmadvacetiletá Julia Cvětkova se začala umění a aktivismu věnovat v roce 2018. Kromě psaní článků o feminismu, LGBTQ+ právech, antimilitarismu nebo ekologii založila v Komsomolsku také komunitní centrum, ve kterém se pořádaly přednášky, workshopy a další akce. Největším trnem v oku úřadů se ale stalo experimentální aktivistické divadlo Merak (Мерак). V jeho představeních účinkovaly děti ve věku 6–17 let a herci se během nich snažili „poukázat na na sociální problémy a hledat řešení spolu s diváky“.

V roce 2019 se měl Merak zúčastnit festivalu aktivistického umění Цвет шафрана (Cvět šafrana, Barva šafránu), na kterém se Cvětkova podílela. Soubor připravoval vystoupení o šikaně, genderových stereotypech nebo i o Pražském jaru. Místní samospráva začala na Cvětkovou i pronajímatele prostor vyvíjet nátlak a dětští herci byli vyslýcháni policií kvůli podezření z negativního vlivu LGBTQ+ propagandy.

Heroine má newsletter!

Shutterstock

Chcete pravidelně dostávat tipy na chytré čtení? Přihlaste se k odběru newsletteru Heroine! Naše šéfredaktorka Anna Urbanová do něj každý týden vybírá zajímavé články, analýzy, postřehy i kulturní tipy nejen z našeho webu, ale i spousty dalších českých a zahraničních médií.

Nakonec se představení odehrálo jako soukromé, jen pro rodiče účinkujících a několik novinářů. A přestože kromě popotahování autoritami nedošlo na žádný postih, Cvětkova se dostala do hledáčku konzervativních aktivistů a extrémistů a začala čelit výhružkám.

Panenky, porno a šafrán

Cvětkova je známá taky pro svoji osvětovou činnost, v níž tematizovala sebepřijetí ženského těla (body positivity) nebo sexuální výchovu. V souvislosti s představením na Barvě šafránu se řešil i její projekt Žena není panenka. Jde o sérii ilustrací, která ukazuje ženská těla jinak než jako reklamní nebo umělecký stereotyp. Obrazy jsou doplněné slogany jako „Skutečné ženy – tradičně nefemininní vlastnost – A je to normální!” nebo „Skutečné ženy mají chlupy. A je to normální!“ Slovo skutečné přitom Cvětkova používá jako protiklad vyumělkované představě dokonalého ženství bez odchylek od normy, kterou velká část společnosti stále vyznává.

Kvůli sérii byla Cvětkova vyšetřovaná policí už v březnu 2019, pod záminkou údajného šíření pornografie a pohlavního zneužívání dětí. Sice nepadla žádná obvinění, ale pro současný případ je projekt Žena není panenka důležité dílo, protože se ve veřejných diskuzích často zmiňuje.

Monology kreslené vagíny

Největším problémem se ale ukázala Cvětkové stránka Monology vagíny. Projekt publikovaný na ruské sociální sítí VKontakte vychází ze stejnojmenné divadelní hry Evy Ensler a zasazuje se o destigmatizaci ženského těla a sexuality. Cvětkova na stránce kromě článků nebo uměleckých textů zveřejňovala i ilustrace ženských pohlavních orgánů. Právě tyto obrazy posloužily jako hlavní záminka pro současný proces. Stalo se tak na udání slavného ruského anti-LGBTQ+ aktivisty Timura Bulatova, který o sobě prohlašuje, že vede „mravní džihád“.

Přestože oba zákony počítají v nejzazším případě s pokutami, často se spojují s obviněním z extremismu. Za ten jde totiž někoho poslat do vězení až na šest let.

Vyšetřování kvůli podezření ze šíření pornografie začalo v říjnu 2019 a od 24. listopadu byla Cvětkova místo vazby v domácím vězení. Když pak podala stížnost kvůli nedostatečné lékařské péči, byla propuštěna na písemný slib. Během vyšetřování na ni přišlo ještě jedno udání – za propagaci netradičních sexuálních praktik (šlo o obrázek s nápisem „Rodina je tam, kde je láska. Podpořte LGBT+ rodiny.“) byla odsouzena k zaplacení pokuty 50 000 rublů, tedy přibližně 17 tisíc korun.

Samotné obvinění bylo vzneseno 9. června, ale materiály nejsou zatím veřejné. Ať už je obviněna za šíření pornografie v podobě projektu Monology vagíny nebo s jiným důvodem (v Rusku je běžná praxe během tajného vyšetřování obvinění změnit), Cvětkové hrozí 6 let za mřížemi.

Šikmá plocha mravní paniky

Článek číslo 242 (Nezákonné šíření pornografických materiálů nebo předmětů) se v trestním zákoníku Ruské federace objevil již v roce 1996. Podle tehdejší úpravy šlo šíření pornografie potrestat pokutou nebo až dvěma lety odnětí svobody. Když ale v roce 2012 začala kampaň za mravní výchovu nezletilých, došlo k úpravě - pokud šíříte pornografii mezi dětmi, hrozí vám v Rusku až 10 let. Pokud na internetu, šest. Klíčová změna je podkladem pro obvinění Cvětkové. Zajímavé přitom je, že zákon nijak nedefinuje, co pornografické materiály vůbec jsou.

S aktuálním případem souvisí ještě zákon z roku 2013, který má chránit děti před propagací netradičních sexuálních vztahů a „LGBT propagandou“. Stejně jako článek 242 nijak tradiční nebo netradiční sexualitu nedefinuje a jeho výklad je tak na libovůli úřadů. Podobně funguje i zákon na ochranu citů věřících, který také nevysvětluje, co přesně se újmou na citech myslí. Přestože oba zákony počítají v nejzazším případě s pokutami, často se spojují s obviněním z extremismu. Za ten jde totiž někoho poslat do vězení až na šest let.

Ilustrace z projektu Monology vagíny neměly podněcovat sexuální pud, ale detabuizovat ženské tělo.

Všechna podobná ustanovení mají kvůli nejasným definicím velký represivní potenciál. Přestože za újmu na citech věřících nebyl nikdo natvrdo odsouzen (za zmínku stojí třeba kauza týkající se chytání Pokémonů v kostele), mají velký odstrašující význam. Protože jsou rozsudky často spojené se zákazem činnosti, někteří bojovníci za mravnost tak zákonů využívají k udávání jim nepohodlných lidí. Někdy se, tak jako v případě Cvětkové, jedná o viditelné a nepohodlné aktivisty nebo umělce, jindy o obyčejné lidi. Zmíněný Timur Bulatov se běžně chlubí, že pomohl ukončit pedagogickou činnost více než 65 učitelů, kteří se, často jen na sociálních sítích, hlásili k LGBTQ+ komunitě.

Hashtag proti patriarchátu

Cvětkovou podporují další aktivisté a pořádají online akce nebo demonstrace, a to i mimo Rusko. Ruská Asociace divadelních kritiků vydala otevřený dopis, kde deklaruje Cvětkové podporu, a lidskoprávní organizace Amnesty International ji uvádí jako vězeňkyni svědomí. Cvětkova také v dubnu 2020 jako druhá Ruska vůbec (po Anně Politkovské) získala ocenění prestižního časopisu Index on Censorship v kategorii umění. Petice na stránce change.org zasazující se o ukončení procesu s Cvětkovou za dva týdny nasbírala již přes 213 000 podpisů. Mimo Rusko případ pomohly zpropagovat například tweety Pussy Riot, v nichž kontroverzní skupina o případu informuje a nabádá mimoruské novináře, aby o něm také psali.

V internetových diskuzích se mísí kritika přísného trestu za pornografii s nedostatečným rozsudkem za propagaci LGBTQ+. A často se zapomíná na rozdíl mezi dětským divadlem a internetovým aktivismem, který Cvětkova cílila na dospělé.

Šest let natvrdo za šíření pornografie na internetu je jemně řečeno nepřiměřený trest. Cvětkova i její zastánci navíc tvrdí, že ani o žádné porno nejde. Ilustrace z projektu Monology vagíny neměly podněcovat sexuální pud, ale detabuizovat ženské tělo, pomoci ženám přijmout sebe sama a změnit společenské představy, jak mají vypadat.

Po zveřejnění obvinění se na sociálních sítích objevilo několik kampaní na podporu Cvětkové, z nichž nejsilněji rezonuje hashtag #заЮлю (#ZaJuliju). Příspěvky pod ním mluví o tom, že ženská těla nejsou porno. Práce s nahotou je přitom běžná nejen ve feministickém aktivismu, ale i v umění obecně. Na konci roku 2019 tak několik aktivistek pod vedením umělkyně Katrin Nenaševé uspořádalo na podporu Cvětkové výstavu Skutečná žena má tělo, kterou doplňovaly přednášky o těle a feminismu.

Domácí násilí: ano. Queer láska: ne

Situace v současném Rusku je trpce ironická. Za zveřejnění feministických obrázků na internetu aktivistce hrozí až 6 let ve vězení, zatímco pachatelé domácího násilí dostávají pouze peněžité tresty. LGBTQ+ aktivisté čelí pokutám, ale lidi, kteří aktivistům vyhrožují nebo na ně přímo útočí, většinou policie vůbec nevyšetřuje. Naděje pro Cvětkovou i další ale stále žije. Mezinárodní ohlas totiž v Rusku už nejednou pomohl zvrátit nespravedlivé procesy.

Debata o ženských tělech a obscénnosti se však týká i Česka a západního světa. Minulý rok vyvedla ochranka pražské pobočky Raiffeisenbank kojící ženu a slova jako menstruace, vagína nebo vulva jsou pro spoustu lidí stále tabu. V Česku ale na rozdíl od Ruska po zveřejnění obrázků s obnaženou bradavkou hrozí jen zablokování příspěvku nebo ban na sociální síti. Případ Cvětkové se vyplatí sledovat, protože ukazuje, kam až může zajít úzkostlivá ochrana konzervativní morálky.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

…a mnohem víc! Kupte si číslo do schránky (poštovné platíme my), předplaťte si nás.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Martina Benešová jede bomby
    Jaderná chemička Martina Benešová slaví obří úspěch – lék na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela, byl už schválen v USA. „Když chcete dělat vědu na vysoké úrovni, musíte být nejen šéf, ale i krysa v oficíně, entertainer, politik, ekonom a psycholog,“ říká vědkyně, která se letos vdávala v Las Vegas v šatech po Cate Blanchett a nejlíp se dokáže odreagovat při rychlé jízdě autem.
  • Děravé vědecké potrubí
    Čím dál postupujeme po vědecké dráze, tím méně žen potkáváme: říká se tomu „děravé potrubí“. Se sedmi českými vědkyněmi jsme se na ty díry podívali pěkně zblízka. Kudy nám odbornice z akademické sféry mizí? A stačí díry zalepit, nebo by bylo lepší celé potrubí rovnou přestavět?
  • Milujeme fotoromány
    Zavzpomínaly jsme na časy, kdy jsme v novém Bravíčku vždycky listovaly na stránky s fotorománem, a nechaly jsme se tímhle formátem inspirovat. Tentokrát ale nejde o žádnou lovestory, nýbrž o satirické obrazy z vysokoškolského života z pera Dua Docentky. Získá Lída postdoktorský grant, nebo se její naděje zadupe docent Kuneš a profesor Hrubeš?
  • Proč nosí Filip Titlbach perly
    Novinář Filip Titlbach letos vydal knihu rozhovorů s queer lidmi o tom, čemu musí čelit. V Heroine se ho v důvěrném rozhovoru na jeho vlastní zkušenosti ptá Jana Ciglerová: „Lidé nám často říkají – žijte si, jak chcete, ale ne nám na očích. Proč si myslíš, že se skoro neoutují sportovci? Protože spolu chodí do sprch a heterosexuální muži s tím mívají problém. Myslí si, že je gayové znásilní.“

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 15 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Gerulf | 28. 6. 2020 21:43

vydíte nebo vidíte? Co je správně?

+5
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

míťa | 25. 6. 2020 21:26

alespoň vydíte jak funguje ten váš komunismus, který zde propagujete, vy neobolševici

-15
Reagovat