Rozvod mění vztahy i rodinné finance. Jak řešit peníze a investice, jak si nastavit nový rozpočet a jakých finančních chyb se po rozpadu manželství vyvarovat? Zeptali jsme se Petra Žabži, vedoucího oddělení Investice v Air Bank.

Za dva roky mi bude čtyřicet. Kdybych se chtěla rozvádět, je z finančního hlediska správná doba?
Rozvod je těžký v jakémkoli věku. V tom vašem si ale žena musí uvědomit, že má zhruba pětadvacet let na to peníze vydělat. A jestliže se ženy v průměru dožívají třiaosmdesáti, bude z nich přibližně stejně dlouho žít. Čas do penze proto potřebuje maximálně využít k vybudování nebo posílení svého finančního polštáře.
Vezměme to ale popořádku. Po rozvodu je žena v nové situaci – musí hospodařit s menším příjmem, sama řeší veškerá finanční rozhodnutí a zároveň tedy musí vytvářet finanční polštář. Máte nějakou radu, jak se s takovou změnou co nejlépe popasovat?
V první řadě přeseknout všechno, co ženu v rámci finančních produktů pojí k bývalému partnerovi – společné účty, karty, přihlašovací údaje a disponentská práva. Je důležité, aby měla svůj majetek stoprocentně pod kontrolou. Případně je vhodné aktualizovat závěť.
Taky bych doporučoval podívat se na pojistky. Není nutné pojišťovat věci, ale je potřeba pojistit si příjem. Žena, která sama zabezpečuje děti, by měla myslet hlavně na invaliditu a dlouhodobou pracovní neschopnost. A teprve potom řešit rezervu a investice.
Do společného jmění manželů (SJM) zpravidla patří majetek, který jeden nebo oba manželé získali během manželství. Naopak to, co jeden z nich vlastnil nebo získal darem či dědictvím už před svatbou, zůstává jeho výlučným majetkem. Do SJM ale patří výnosy z tohoto majetku, například dividendy z akcií, úroky nebo příjmy z pronájmu.
Když dojde na dělení majetku, do společného jmění může vedle nemovitostí nebo úspor spadat i investiční portfolio. Jak s ním má žena naložit, pokud nemá s investicemi žádnou zkušenost?
Základ je nepanikařit – peníze většinou nikam neutečou. Záleží na tom, jak se majetek rozdělí. Pokud ženě připadnou cenné papíry, můžou klidně ležet na účtu a není nutné se s nimi hned trápit. Hotovost je dobré zaparkovat na spořicím účtu nebo termínovaném vkladu. Takhle to lze klidně tři čtyři měsíce nechat běžet a mezitím zjistit, zda žena s aktuálními příjmy zvládne zabezpečit sebe a děti. Dřív než začne dělat investiční plán, měla by rozhodně vědět, jak s penězi vychází.
S tím souvisí i případné vlastnictví nemovitosti. Je fajn, když vám muž chce nechat dům, z pohledu nákladů a práce kolem ale může přinést dost starostí. Navíc se z něj špatně ukrajuje, když potřebujete něco na život. Proto bych se zamyslel, jestli žena danou nemovitost skutečně potřebuje, a případně bych ji prodal.
Zmínil jste dva způsoby vypořádání – převod cenných papírů a vypořádání v penězích. Dá se říct, která varianta je výhodnější a o co při dělení majetku usilovat?
Výhodnější je rozhodně převod části portfolia než jeho prodej a vypořádání v penězích. Pokud vám připadnou cenné papíry, nepřerušuje se daňový test a není nutné z toho, co získáte, odvádět daň z příjmů. Při prodeji a následném vypořádání v hotovosti naopak daňová povinnost vzniknout může.
Nevýhodou může být, že ženě připadnou investice, které pro ni nejsou typově vhodné. Tady se může jednorázově vyplatit finanční poradce, který zhodnotí, jestli portfolio dává vzhledem k její životní a finanční situaci smysl.
Co dalšího při dělení portfolia ohlídat?
Je dobré si uvědomit, že hodnota peněz na spořicím účtu a hodnota investic není totéž. Cena akcií, fondů i ETF se mění a do vypořádání může klesnout. Je proto vhodné domluvit se, k jakému okamžiku se majetek ocení.
Pokud by se majetek vypořádával v penězích, rozhodně není dobré sahat na peníze v penzijních produktech. Při předčasném ukončení totiž můžete přijít o státní příspěvky a za určitých okolností musíte dodanit i dřív využité daňové úlevy, plus se z výnosů odvádí daň. Obecně pak rušení fungujících smluv, třeba proto, že chce žena začít s čistým štítem, není vhodné.
Vedoucí týmu Investice v Air Bank. V oblasti investic a digitálních finančních služeb se Petr Žabža pohybuje po celou kariéru. Do Air Bank, kde šéfuje investičním produktům, přišel z fintechového startupu Finax. Předtím působil v mBank, kde vedl tým pro aktivace a akvizice klientů. Zastával taky pozici ředitele investičních a spořicích produktů v ING Bank.
Ne každá žena ale po rozvodu získá nějaké úspory nebo část investičního portfolia. Co když má naopak problém každý měsíc s penězi vyjít? Má i s nízkým příjmem smysl řešit investování?
Když ženě příliš peněz nezbývá, má to samozřejmě těžší a dvojnásobně platí první kroky: zajistit provoz domácnosti a pojistit si příjem. Pak může začít po malých částkách investovat a postupně odkládat. Udělat to ale musí, protože jinak jí matematika nebude vycházet. Ideálně se zamyslet nad tím, co bude potřebovat za pět let, a to investovat spíš konzervativně, peníze na stáří pak do fondů nebo akcií.
V mnoha rodinách řeší peníze muži a ženám tak chybí zkušenosti. Na co by si měly dát pozor, ať už jim nějaké investice připadnou nebo začínají od nuly?
Stává se často, že pokud žena dostane nějaký majetek, slétnou se na ni příbuzní, kteří si chtějí půjčit. Jak už jsem ale říkal, dřív než budete půjčovat švagrovi, je nutné vědět, jak s penězi vycházíte, a podle toho si nastavit vlastní finanční plán. Pozor bych dal i na lidi nebo společnosti, které slibují garantovaný vysoký výnos. Nic takového neexistuje. Cokoli s vysokým výnosem s sebou nese poměrně velké riziko.
Chybou může být i panika: zbývá mi málo času, takže začnu bez předchozích zkušeností nebo na základě obecných informací divoce investovat do kryptoměn, komodit a podobně. To je potenciálně velmi rychlá cesta k finančnímu zklamání. A varoval bych také před investičním životním pojištěním, pokud ho někdo prodává jako spoření. Obecně jde o produkt, který bývá velmi výhodný pro prodejce a méně výhodný pro klienta.
Nebylo by pro ženu snazší najít si finančního poradce?
Finanční poradce dává smysl, když žena řeší vyšší nebo složitější majetek jako třeba podíl ve firmě, nemovitosti či investice, které nechce spravovat sama. Pokud ale řeší pravidelné investice, výběr strategie v penzijním spoření nebo nějakou tvorbu rezervy, zvládne to bez problémů ona sama a poradce k tomu nepotřebuje.
Na co si dát pozor, pokud po poradci přece jen sáhne?
Zásadní varovný signál rozhodně je, když vám poradce řekne, že tomu nemusíte rozumět, protože se o všechno postará on. Pozor bych si dal taky na předplacené poplatky. Ty fungují tak, že vám poradce nastaví investice třeba na dvacet let, vypočte poplatek, většinou ho ještě osladí nějakou pěknou slevou, vy ho celý zaplatíte a pak už máte zdánlivě vystaráno. Jenže v ten moment má poradce péči na dalších dvacet let zaplacenou a může mu být jedno, jestli budete dál pravidelně investovat.
Provize navíc nevzniká ze vzduchu. Dokud ji umořujete fondové společnosti nebo distributorovi, vaše peníze nevydělávají, protože tečou na placení poplatku. Problém může být i přepisování smluv, od pojistek po stavební spoření. Můžete je mít dobře nastavené, ale poradce vás s vidinou provize přesvědčí o opaku a vy zbytečně začínáte od začátku. Pozor také na tlak typu „mám pro vás výhodnou nabídku, ale platí jen do pátku“.
Na začátku jsme se bavili o ženě kolem čtyřicítky. Co když se ale žena rozvádí až v pětapadesáti?
Principy se nemění ani v pětapadesáti. Výrazně se ale zkracuje čas, během kterého může žena aktivně budovat majetek. Přitom doba, po kterou bude peníze po odchodu do penze potřebovat, zůstává stejně dlouhá. V takové situaci je dobré zamyslet se, jestli je odchod do penze v pětašedesáti skutečně nutný. I práce na zkrácený úvazek může zvýšit základ pro výpočet důchodu a zároveň si žena dál buduje rezervu. Ženy navíc žijí déle a po pozdním rozvodu často zůstávají samy. Do finančních plánů by proto měly zahrnout i peníze na péči v posledních letech života, kterou by jinak pomáhal zajistit partner.
A jak se v tomhle věku postavit k investičnímu riziku? Podle obecných pouček bychom se měli přesouvat ke konzervativnějším produktům, rozvedená žena ale může cítit potřebu rozmnožit svoje peníze rychleji…
Nikde není psáno, že si při odchodu do penze musíte všechny peníze vybrat. I žena v pětapadesáti si může dovolit být relativně odvážná, protože je před ní ještě nějakých třicet let. V takovém horizontu se trhy pravděpodobně nezhroutí natrvalo, takže může těžit z jejich růstu a nepřipravovat se zbytečně o budoucí výnosy. Opatrnost má svou cenu – dva miliony korun uložené bez výnosu ztratí za dvacet let při průměrné inflaci 3 procenta zhruba 45 procent kupní síly. Je dobré si uvědomit, že být chudá a rozvedená důchodkyně je finančně velmi nepříjemná kombinace.
Napsáno pro… je speciální formát komerční obsahové spolupráce, který redakce připravuje společně s obchodními partnery.
