Vyhledávání:

Sociální geografka, aktivistka, publicistka, vysokoškolská učitelka a překladatelka. Působila jako mediální koordinátorka LGBTQ kampaně Jsme fér. Nyní se věnuje především klimatickému aktivismu a propojování českého klimatického hnutí.

Vystudovala performativní umění, mezinárodní vztahy a humanitní environmentalistiku. Pracuje jako redaktorka, překladatelka na volné noze a je členkou kolektivu za klimatickou spravedlnost Limity jsme my, kde ko-produkuje podcast Trhlina.

Lektorka Feldenkraisovy metody. Pracuje především s dětmi se speciálními potřebami. Její druhou oblastí zájmu je environmentální aktivismus. Pracuje jako koordinátorka projektu Společně proti suchu spolku Živá voda a je také členkou spolku Klimatická žaloba ČR. Dříve působila v hnutí AutoMat, které spoluzakládala. Dosud působí v odborné radě spolku. S divadlem Tisícihran se věnuje autorskému dokumentárnímu divadlu.

Po studiích ve Francii, v Česku a v Americe studuje v Holandsku udržitelný rozvoj. Na summitech OSN v New Yorku zastupovala českou mládež, doma se věnuje zapojování mladých lidí do klimatické politiky. Baví ji číst, psát a počítat.

Marika Smreková je matka, aktivistka, divadelní režisérka, zakladatelka a kurátorka uměleckého, komunitního festivalu UM UM, který deset let dobrovolnicky organizovala společně s přáteli, rodinou a obyvateli města v rodné Starej Ľubovni na severovýchodě Slovenska. Svojí prací se snaží odpovídat na jednu ze základních uměleckých otázek: „Může umění vést k pozitivní proměně společnosti?“
V současnosti zkoumá propojení mezi performativním a ekologickým uměním. Momentálně se věnuje hlavně tématům spojeným se sociální a klimatickou spravedlností.

Od dětství se pohyboval v zahraničí a vystudoval práva na Sciences Po ve Francii. Zasazuje se o rovnoprávnost, zaměřuje se zejména na oblast LGBTQ+ a na klima. Jeho aktivity zahrnují i spolupráci s vládou či Evropskou unií. Má za sebou roční mandát na pozici mladého delegáta OSN, kde vystoupil s projevem o lidských právech.

Jako malá milovala přírodní katastrofy a jako větší chtěla rozumět krajinám, což ji přivedlo ke studiu inženýrské geologie. Dnes v tomto oboru pracuje a ve volném čase se zaobírá perspektivami katastrofy klimatické. Působila jako aktivistka české větve Extinction Rebellion a věnuje se možnostem transformativní adaptace podle Ruperta Reada. Přede kopřivy a nosí boty z lososa.

Po patnácti letech práce v kultuře a třech dětech se stala kreativní ředitelkou Českých Budějovic 2028 – Evropského hlavního města kultury. Je feministkou, klimatickou aktivistkou a manželkou lingvisty.