Nechcete, aby se vaše dítě krčilo před Mikulášem? Nemusí, jde to i bez strašení a tašek plných sladkostí

Příběh svatého Mikuláše stojí na laskavosti, štědrosti a taky nezištné pomoci. Nejslavnější Mikulášovou legendou je příběh o chudém otci a jeho třech dcerách, kterým Mikuláš tajně v noci položil na okno měšce se zlaťáky, protože si nepřál, aby se o jeho štědrosti vědělo. Postupně se právě na základě této legendy vytvořil zvyk rozdávat balíčky plné sladkostí – někdy i s trochou uhlí nebo brambor.

A pak tu máme čerta. Ten se bohužel často stává nástrojem k zastrašování a manipulaci s dětským chováním. Je naprosto zásadní si uvědomit, že výchova strachem ve skutečnosti není výchovná. Ani na to navázané vyvolávání pocitu viny a zahanbení rozhodně nejsou cestou k podpoře zdravého sebeobrazu dítěte.

Nechcete? Nemusíte. Tečka

A tady je tedy můj apel: máte plné právo se rozhodnout! Nemusíte zvát čerta domů, a už vůbec nemusíte čerta používat jako výchovný nástroj. Nemusíte ani Mikulášovi do školy a školky posílat seznam hříchů svého dítěte.

Přes vše, co vím o lidské psychice, jsem do téhle pasti spadla i já. Jedno z mých dětí je náročnější, spousta lidí by ho označila za zlobivé a kolikrát i my s mužem s ním zápasíme. Když ze školky přišla výzva, že Mikuláš přijde a že bude laskavý a bez strašení, nakonec jsem hezké věci i pár možností k vylepšení sepsala a do školky zaslala. Syn se vrátil s tím, že se „má polepšit”, nic víc si z toho neodnesl, přestože Mikuláš o něm četl i spoustu pozitivních věcí. Nakonec se ke mně dostalo i video samotného aktu. Doteď je mi z pohledu na chlapečka stojícího se sklopenou hlavou před Mikulášem smutno.