Víc než o zdraví dětí jde ředitelce o vlastní reputaci. Vzor upozorňuje na neschopnost řešit šikanu

Čtrnáctiletý Jan prožívá nelehkou fázi dospívání. Venku stále probíhá pandemie covidu, rodiče se rozvádějí a on se stěhuje se svou matkou, školní psycholožkou, z Lublaně do malého města na jihu Slovinska. Matka svoji frustraci ze zaměstnání a krachu vztahu zahání alkoholem. Své nové spolužáky poznává Jan napřed jen z obrazovky počítače při online výuce, a když protipandemická opatření poleví, nastupuje fyzicky do třídy. Do konce školního roku zbývají dva měsíce a Jan brzy zjistí, že v jeho novém kolektivu panuje drsná šikana.

Dlouhodobě je jejím terčem spolužák Jakob, ale s příchodem Jana se pozornost agresorů obrací k němu. Jan se stává novým „sluníčkem“, jak si agresoři pojmenovávají oběti šikany, a Jakob se s úlevou zbavuje role oběti a přechází mezi tyrany. Kdo Janovi pomůže? Od matky zavalené problémy v práci i v osobním životě Jan podporu čekat nemůže. „Pochopení Jan nenachází ani u učitelského sboru. Jedna z kantorek se hloupou poznámkou na adresu chlapcovy prezentace přidává k těm, kdo jej shazují. V tomto směru film pravdivě odráží situaci na řadě škol. Necitlivě, bez schopnosti dohlédnout následky vlastních slov a činů, se mnohdy nechová jen studentstvo, ale i dospělí včetně vedení,“ píše filmový publicista Martin Šrajer.

Naštěstí se objeví někdo jiný – drsňák ze sousedství, který se také jmenuje Jan, hraje na syntetizátor a vlastní střelné zbraně. „Hrdina díky němu nachází náhradu za otce, učí se ozvat a převzít kontrolu nad svým osudem. K témuž dnes nevyzrálé muže po celém světě vybízejí obskurní influenceři typu Andrewa Tatea,“ dodává Martin Šrajer. O silných i slabých stránkách snímku, který si českou premiéru odbyl na filmovém festivalu FILMFEST Zlín a jeho distributor plánuje i promítání v českých školách, si můžete přečíst v recenzi na webu Heroine.cz.