Strach ze stáří a Zlatý glóbus pro Demi Moore. V Substanci se vysvlékla donaha, a to nejen metaforicky
Svůj první Zlatý glóbus získala za ztvárnění hlavní role ve filmu Substance Demi Moore. V minulosti už na něj byla nominovaná za snímky Duch a Kdyby zdi mohly mluvit. V souvislosti s ocením připomínáme recenzi filmu, kterou pro Heroine napsal Kamil Fila. Psal o něm jako o půlnočním úletu, který chtějí všichni vidět, ale ne všichni ho jsou schopni dokoukat do konce, aspoň ne bez zakrývání očí. Hororové podobenství o kultu věčného mládí míří do srdce showbyznysu.
Francouzské režisérce a scenáristce Coralie Fargeat se podařil husarský kousek, když jí na hlavní roli kývla 61letá Demi Moore, erotický idol 90. let. Její globální sláva započala romantickým filmem Duch (1992) a pokračovala snímky jako Neslušný návrh (1993) a Skandální odhalení (1994). Byla tehdy manželkou akční superstar Bruce Willise a do povědomí se zapsala i přelomovou fotografií, jež vyšla na obálce časopisu Vanity Fair v roce 1991, kde pózovala nahá v pokročilém stadiu těhotenství.
Její tělo bylo vždy předmětem zájmu a spektáklem samo o sobě – dostala například rekordní honorář za krimi komedii Striptýz (1996) nebo si oholila hlavu a vypracovala svaly v akčním snímku G. I. Jane (1998) o vojačce, která podstoupí náborový dril k mariňákům.
Co najdete v novém čísle
- Jak být otcem. Martin Veselovský, Václav Neužil, Jiří Tkadlčík a Čestmír Strakatý otevřeně mluví o rodičovství, strachu, pocitech selhání i chvílích, kdy nevědí, co dělat
- Co vy a smrtelné hříchy? Lenost, lakomství, smilstvo a tak dál. Kdo si je vymyslel a proč?
Cizinkou ve vlastním těle. Nedávno mi bylo 40… a najednou je všechno jinak. Na moje tělo už není spoleh
Empatická síla Valerie Tkadlčíkové. Vážná nemoc dcery v ní mobilizovala netušenou sílu
Jak „vesnická úča“ pomáhá zlepšit školy po celém Česku
Je snadné číst příběh Substance tak, že hlavní hrdinka Elisabeth Sparkle je zdeformovaným odrazem toho, co prožívá samotná Moore, proslulá řadou plastických operací a jiných omlazovacích zákroků, mezi něž můžeme ironicky počítat i zkrachovalé manželství s výrazně mladším Ashtonem Kutcherem.
Vyloženě se nabízí psát o tom, že se tu herečka vysvléká donaha, a to nejen metaforicky. Je pravděpodobné, že v žádném americkém mainstreamovém filmu nebylo tolik otevřené nahoty jako v Substanci, přinejmenším právě od dob Striptýzu. Substance však důsledně pracuje na tom, aby nahota nebyla vzrušující, ale znechucující nebo přinejmenším zneklidňující. Také by se dalo polemizovat s tím, zda jde o americký film, neboť vznikl v koprodukci mimo hollywoodský systém a jeho tonalitou je spíše „kritický evropský pohled na americkou kulturu“.
