Vystudovala hospodářskou politiku a ekonomickou žurnalistiku na VŠE v Praze. Profesionální tanečnice a choreografka (například StarDance 2010 a 2013). Vedle psaní především vyučuje tanec děti i dospělé.
Vystudovala multimediální žurnalistiku na univerzitách v Londýně a Španělsku, působila v tiskovém centru Evropského parlamentu v Bruselu a v oblasti PR.
V profesním životě se ale nejvíce věnuje žurnalistice. 10 let, do skončení Lidových novin, byla redaktorkou Magazínu Pátek LN, a přispívá do různých médií. Pro svou lásku k tanci i na taneční portály OperaPlus či Taneční aktuality. Miluje literaturu a sama píše, vyšla jí povídka ve sbírce I minuta bez tebe je dlouhá a novela Druhá šance Na slunci.
Novinář a publicista. Vystudoval žurnalistiku v Praze, pracoval v regionálních novinách a v televizi. Také jako ošetřovatel v hospicu, bourač komínů a kulisák. Nyní působí jako šéfredaktor populárně naučného časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Chodí a leze po horách, miluje moderní tanec a žije pro folklor.
Studovala žurnalistiku a filmovou produkci. V současnosti se nejraději věnuje tématu mediální výchovy a vzdělávání v neziskové organizaci Faketicky. Pravidelně přispívá na Radio Wave. Fanynka všech druhů tance a budoucí hvězda tanečního souboru Českého rozhlasu.
Divadelní kritička a publicistka společenského dění. Vystudovala teorii a kritiku na pražské DAMU. Vystupuje v divadelní skupině Forum a v Rock Opeře. Pracuje jako kulturní redaktorka pro Radio Wave, přispívá do A2, Tanečních aktualit, časopisu Loutkář a občasně publikuje v deníku Forum24.
Studentka médií. Věnuje se medializaci a textům pro smysluplné projekty, jako je udržitelná architektura, sbírka k vydání dětské knihy o bratrech Baťových a další. Ve volném čase jezdí na sdílených kolech, vyučuje tanec a věnuje se funkčnímu pohybu.
Herečka a tanečnice, která se momentálně věnuje dětem a tak si – z potřeby pracovat – založila vlastní značku bytového textilu @tohle.je.ruco. Učím se čalounit nábytek a žít udržitelně. Studovala textilní design a JAMU.
Spoluzaložila divadelní soubor Maso Krůtí, který hraje v pražském divadle NoD.
V představení Soul(ó)ženy říkám: „Jsem manželka a matka a mám velmi důležitou roli v rodině.“ Což je dost vystihující popis mé současné role.
Absolventka teorie a kritiky divadelního umění na Divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Věnuje sa reflexi divadla a současného tance a pravidelně publikuje v médiích. Je spoluzakladatelkou platformy MLOKi a šéfredaktorkou internetového magazínu mloki.sk. Kromě umělecké kritiky působí také jako divadelní a taneční dramaturgyně.
Studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako kulturní redaktorka webu ELLE, na jejíž stránky čas od času přispívá svým zamyšlením nad sociálními fenomény. Zajímá se o popkulturu a mezinárodní vztahy. Rok žila v USA a tamní společenské i politické dění jí dodnes fascinuje. Její oblíbenou formou sebevyjádření je tanec, kterému se věnuje od dětství.
Studuju navazující magisterské studium žurnalistiky, v bakalářce jsem se zabýval feministickými teoriemi tanečních a klubových kultur a problematikou safer spaces. Nejradši trávím čas venku, v kinosálech nebo na rave parties. Dva roky jsem pracoval v Českém rozhlase jako elév v iRozhlasu, teď dělám freelance novinařinu, a to převážně kulturní publicistiku. Spolupracuju například s Deníkem N, Deníkem Alarm, ČT Art, magazíny Vogue Czechoslovakia nebo Full Moonem. Rád si i v psaní o hudbě a filmu zabývám tématy feminismu, genderovými a lidskoprávními nerovnostmi, snažím se dávat prostor převážně hlasu znevýhodněným a marginalizovaným skupinách. V roce 2024 jsem společně s Julií Pátou získal ocenění Jany "Apačky" Grygarové pro vycházející hudební publicisty*ky v rámci udílení Cen Vinyla. Zdravím pejsky na ulici a mávám na kočky do oken.