Studentka Mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se sociální problematikou a kulturou. Věří, že slova mohou změnit svět v lepší místo. Její největší láskou je Portugalsko.
Vystudovala VOŠ publicistiky, skladbu na Konzervatoři Jaroslava Ježka a hudební vědu na FF UK. Na muzikologii měla možnost poprvé nahlédnout dějiny hudby z postkoloniální a feministické perspektivy a z této zkušenosti čerpá dodnes. Působí jako hudební redaktorka na vlnách ČRo Vltava. V minulosti spolupracovala také s Akademií věd ČR, kde se v NKC - gender a věda věnovala mimo jiné zviditelňování činnosti českých vědkyň.
Šéfdramaturgyně Českého rozhlasu pro digitální obsah. Připravuje nové obsahové projekty, pilotuje experimentální audia a dlouhodobě se zajímá o téma umělé inteligence a transhumanismu.
Pracuje v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) jako datová analytička čínských projektů MapInfluenCE a CHOICE a projektová koordinátorka iniciativy Future CHOICE.
Absolvovala bakalářské a magisterské studium Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V AMO nejdříve působila jako výzkumná asistentka čínských projektů od září 2020. Další zkušenosti získala na stáži na českém velvyslanectví v Litvě a v České televizi. Působila jako dobrovolnice v neziskových organizacích Amnesty International a Egyptská Fronta za lidská práva a jako redaktorka studentského časopisu Security Outlines. Ve své diplomové práci se zabývala čínskou propagandou, konkrétně televizí CGTN a jejími různými jazykovými variantami.
Autorka si nepřeje být uvedena pod svým pravým jménem. Působí v marketingu, vystudovala divadelní vědu.
Žena jednoho muže a máma dvou holek, ctitelka jógy, občas daňová poradkyně. Po mnoha letech nasazení v poradenství a financích se učí zpomalit a žít svůj život pro sebe.
Vedoucí oboru Studium nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od srpna 2017 do konce dubna 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Věnuje se strojové analýze přirozeného jazyka. Spoluzakládal překladatelský časopis Plav.
Novinářka, příležitostná dokumentaristka a autorka knihy Máma má práci. Aktivně se věnuje tématům spojeným se sociální problematikou, sexuálním násilím, projevy extremismu, duševním zdravím a politikou. Nejradši tráví čas se svou rodinou, ve vaně a v zoo u výběhu goril, které ji odmala fascinují.
Vystudovaná softwarová inženýrka, iniciátorka a mentorka sociálně prospěšných organizací, bývalá ředitelka pro diverzitu, inkluzi a spolupráci s komunitami, dobrodružka. Nezisková organizace Czechitas, kterou založila, proškolila už přes 130 tisíc žen v digitálních a technických dovednostech a tisícům z nich našla práci v IT. Dlouhodobě se snaží dostat do technologií více žen, neboť vnímá jejich obrovský nevyužitý potenciál a talent pro obor.
Od dětství se pohyboval v zahraničí a vystudoval práva na Sciences Po ve Francii. Zasazuje se o rovnoprávnost, zaměřuje se zejména na oblast LGBTQ+ a na klima. Jeho aktivity zahrnují i spolupráci s vládou či Evropskou unií. Má za sebou roční mandát na pozici mladého delegáta OSN, kde vystoupil s projevem o lidských právech.
Alice Suchá vystudovala „Ochranu a tvorbu krajiny“ a „Rozvoj venkova“, kvůli migréně nedokončila doktorát na Mendelově univerzitě, přišla o zaměstnání a skončila v invalidním důchodu. S migrénami žije od svých tří let a poslední roky se k nim připojily i chronické bolesti hlavy. Nejen o nemoci a životě s ní píše na Instagram (@drepim_doma) i blog Dřepim doma (www.drepimdoma.cz) a spolupracuje s pacientskou organizací Migréna-help.
Marcela Poláčková je psycholožka, specializuje se na sexuální výchovu a prevenci sexualizovaného násilí. Je spoluautorkou knihy o sexuální výchově Děti to chtěj vědět taky: o respektujících vztazích a sexuálním zdraví (2022), kterou vydala nevládní organizace Konsent, se kterou dlouhodobě spolupracuje na vzdělávacích programech. Věnovala se výzkumu přístupu policie k ženám, které nahlásily znásilnění na Policii ČR. Následně na Odboru rovnosti žen a mužů ÚV ČR spolupracovala na tvorbě školení zaměřeného na podporu citlivého přístupu policie a na prevenci sekundární viktimizace lidí se zkušeností se sexualizovaným násilím.
Pavel Hájek, kulturolog s mnohaletými zkušenostmi v oblasti marketingu (Státní opera Praha), grafický úpravce knih (Nakladatelství Malá Skála, Kodudek). Autor několika próz, esejů a studií zabývajících se kulturněhistorickým vývojem krajiny českých zemí: Česká krajina a baroko, Jde pevně kupředu naše zem, Kráska a netvor, Měsíc v parku, Čertova kuchyně... V Knihovně Václava Havla má na starosti webové stránky, mediální strategii, publikační program.
Ondřej Klimeš pracuje v Orientálním ústavu AV ČR, zabývá se dějinami a politikou moderní Číny a Sin-ťiangu/Východního Turkestánu
Zakladatelka platformy Férová domácnost a výzkumnice v oblasti péče o seniory. Vystudovala společenské vědy na univerzitách v Praze a v Amsterdamu. Zabývá se tématy péče, neplacená práce a budoucnost stárnoucí Evropy.
Kristina Němcová studuje žurnalistiku na FSV UK. Zaměřuje se na skandinávské země, primárně Švédsko. V minulosti pracovala či dobrovolničila v různých zdravotnicko-sociálních zařízeních, proto se vedle skandinávské politiky zajímá i o lidskoprávní a sociální témata.
Timea Crofony je právnička, genderová expertka a antropoložka. V současnosti působí jako doktorandka na FF UK.
Václav Walach absolvoval postgraduální studium politologie se zaměřením na bezpečnostní a strategická studia. V současnosti provádí zejména kriminologický a viktimologický výzkum v rámci akademické obce a neziskového sektoru. V organizaci In IUSTITIA vede výzkumné a analytické oddělení. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum procesů utvářejících sociálně vyloučené lokality v českém prostředí.
Eliška Adamovská je herečka, vystudovala ostravskou Janáčkovu konzervatoř a absolovovala bakalářský program v oboru Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo na katedře Bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě.
Americká autorka, akademička, feministka a společenská aktivistka. Věnovala se celé řadě témat, od vzdělávacího systému přes postavení mužů v patriarchální společnosti po kritiku umění i populární kultury.
Doc. PhDr. Petr Janeček, Ph.D. je docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Hlavní oblastí jeho odborného zájmu je současný folklor a teorie, metodologie a dějiny etnologie a folkloristiky. Je autorem populární knižní série „Černá sanitka“, která se dočkala televizního, rozhlasového a divadelního zpracování, a řady odborných publikací, např. „Mýtus o pérákovi: Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou“.
Mgr. Andrea Pospíšil Jakešová je nutriční terapeutka a spoluzakladatelka nutričních poraden Ne hladu. Frekventantka psychoterapeutického výcviku zaměřeného na léčbu poruch příjmu potravy (PPP). Ve své praxi uplatňuje i vlastní zkušenosti s PPP.
Absolventka psychologie na Univerzitě Palackého, která se během mateřské dovolené rozhodla popularizovat vědecké poznatky všem, kdo hledají cesty k duševnímu zdraví. Přispívá do blogů a magazínů, věnuje se volnočasové práci s mládeží, vede workshopy v rodinném centru a jejím snem je, aby své praktické poznatky mohla předávat i během výuky na základních školách. Je vášnivou čtenářkou a fanynkou inovativního školství.
Marie Jílková je poslankyně KDU-ČSL zvolená na kandidátce SPOLU v Jihomoravském kraji. V Poslanecké sněmovně se věnuje tématům rodinné politiky, ulehčení pečujícím osobám a rovným příležitostem. Je členkou Výboru pro sociální politiku a předsedkyní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti. Za svoji snahu o osvětu v oblasti sexuálního násilí letos získala cenu od spolku Konsent. Otevřeně se hlásí k feminismu a věnuje se tématu slaďování pracovního a osobního života žen.
Redaktorka a editorka Hospodářských novin. V současnosti na rodičovské dovolené. Věnuje se především sociálním tématům. Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK.
Vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Osm let působila jako redaktorka a netmoderátorka pro vládní projekt HateFree Culture. Věnuje se tématům menšin, lidských práv a informační bezpečnosti. Ve volném čase poslouchá podcasty, čte horory a chodí po horách.
Vystudoval žurnalistiku a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Skoro sedm let strávil v lifestylové sekci zpravodajského webu Aktuálně.cz, kde se zaměřoval hlavně na profilové rozhovory s osobnostmi z oblasti kultury, ale i na témata spojená s duševním zdravím a společenskými trendy.
Psaním a editováním textů se živí odjakživa. Jako editorka pracovala na různých neziskových i komerčních projektech. Roky externě spolupracovala s týdeníkem Reflex. Vystudovala jazyky na Filosofické fakultě UK, což se jí při psaní hodí pro mapování zahraničních zkušeností.
Dlouholetá novinářka, kterou téma vzdělávání zaujalo natolik, až se z ní stala asistentka pedagoga na jedné liberecké základní škole. Zajímá se především o alternativní koncepty a rozvoj nadání u dětí.
Pedagog a lektor, zaměřuje se na téma seberozvoje a výchovy dětí do šesti let. Přednáší na Palackého Univerzitě v Olomouci a na pražské VŠE. Napsal knihu „Najděte si svého marťana“.
Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Dlouhodobě se zabývá médii i oblastí formálního a neformálního vzdělávání a sociálních politik v ČR. Pracuje pro Škola Můj Projekt.
Vedoucí komunikace centra o vzdělávání EDUin. Na téma vzdělávání publikuje v četných médiích. Spolupracuje s Aspen Institute Central Europe a s centrem současného umění DOX. Lektoruje v Education Republic.
Vystudovala multimediální žurnalistiku na univerzitách v Londýně a Španělsku, působila v tiskovém centru Evropského parlamentu v Bruselu a v oblasti PR.
V profesním životě se ale nejvíce věnuje žurnalistice. 10 let, do skončení Lidových novin, byla redaktorkou Magazínu Pátek LN, a přispívá do různých médií. Pro svou lásku k tanci i na taneční portály OperaPlus či Taneční aktuality. Miluje literaturu a sama píše, vyšla jí povídka ve sbírce I minuta bez tebe je dlouhá a novela Druhá šance Na slunci.
Reportérka slovenského Denníku N specializující se na téma rodiny a vztahů. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V roce 2023 získala titul PhDr. v odboru mediální komunikace s rigorózní prací zaměřenou na faktory důvěryhodnosti tištěných a online médií. Působila v několika tištěných médiích, v letech 2018 - 2021 pak jako redaktorka zpravodajství RTVS.
Studoval bohemistiku a historii na FF UK v Praze. Spolu s dalšími spolužáky a spolužačkami vedl studentský časopis Klacek. V současné době pracuje jako divadelní redaktor kulturního čtrnáctideníku A2. Dále píše divadelní recenze pro Alarm a Seznam Zprávy. Je členem fotbalového týmu Random Radicals a trampské osady Rudý hwozd.
Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Pracovala v zahraniční redakci Slovenského rozhlasu, později v deníku SME, odkud přešla do Denníku N. Od roku 2006 žije v Izraeli, odkud psala nejen o Blízkém východě. Momentálně se víc věnuje textům o feminismu, rodině a společenských fenoménech. Roky blogovala, je autorkou čtyř knih. V roce 2008 získala Novinářskou cenu za sérii sloupků o životě v Izraeli.
Thordis Elva je islandská autorka, řečnice a aktivistka za práva žen. Celosvětové uznání jí přinesla kniha South of Forgiveness, vydaná v roce 2017. Napsala ji spolu s Australanem Tomem Strangerem, který ji jako šestnáctiletou dívku znásilnil. Společně také natočili TED talk, který má přes 10 milionů zhlédnutí.
Kniha v českém překladu Chci se ti podívat do očí vyšla v říjnu 2024 v Edici Heroine.
Na Univerzitě Komenského v Bratislavě studovala žurnalistiku, poté ji náhoda a pandemie přesměrovaly na evropská studia. Během školy přispívala na portál Fičí a na web slovenského Forbesu. Půl roku se také věnovala investigativnímu projektu v rámci kurzu Achillova Data. Kromě toho publikovala články o vědě, světě marketingu nebo o filmových novinkách. Empatii a energii nyní vkládá do rubriky Rodina a vztahy pro slovenský Denník N.
Děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
Tereza Škoulová je publicistka a fotografka. Zabývá se společenskými tématy, jako je vzdělávání, každodennost menšin nebo sebepřijetí. Píše také o architektuře, především s ohledem na udržitelnost a přístupnost. Je matkou dvou dcer a zastánkyní inkluzivního jazyka.