E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium
Heroine.cz

Mladí Češi už u voleb byli. I když to politiky moc nezajímá

23. září 2021

Směšné tři týdny před volbami strany i média zjišťují, že neoslovují mladé. Přitom výsledky Studentských voleb napovídají, že kdyby v Česku mladí volili víc, možná by to s touhle zemí nebylo, co se volebních výsledků týče, tak špatné.

Foto: Shutterstock

Na českých středních školách proběhly tzv. Studentské volby, pořádané organizací Jeden svět na školách. 20. a 21. září platný hlas odevzdalo 40899 studentů a drtivě tu vyhrály demokratické strany. U středoškolských studentů vyhrála koalice Pirátů a Starostů s 30,4 procenty, následovala koalice Spolu s výsledkem 29,4 procent. Na třetím místě ANO s 8,5 procenty, následováno Stranou zelených s 7,1 procenty. Přes pětiprocentní hranici se nedostali komunisté, Volný blok ani Okamurova SPD. Volili mladí voliči nad 15 let, tedy i ti, kteří k řádným volbám ani jít nemůžou. 

V poslední době se přitom v médiích roztrhl pytel s průzkumy které ilustrují, jak české veřejné dění mladí voliči zcela ignorují. Týdeník Respekt na svém webu rozjel podcast o tom, co si mladí lidé myslí o politice. Máme pocit, že je nezajímáme, hlásal titulek prvního dílu. Mladých voličů do 30 let je v Česku 1,5 milionu, 600 tisíc z nich už teď podle výzkumu organizace Youth, Speak Up! ví, že se k volbám nechystá. 65 procent mladých je přesvědčeno, že politiku nemá smysl sledovat, nerozumí jí a i kdyby se do ní dostali, nikdo by jejich názor neposlouchal. Hlas nejviditelnějšího mladého politika Dominika Feriho, jehož instagramový účet byl pro většinu mladých lidí nejpřístupnějším vhledem do českého veřejného a politického dění, ztratil sílu po jeho sexuální aféře. A není tu nikdo, kdo by jej u mladé generace nahradil.

Je vůbec možné tak velké skupiny potenciálních voličů ignorovat, nevědět nic o jejich zájmech či voličských, kulturních a politických preferencích?

Čeští politici už svůj boj o mladé voliče delší dobu prohrávají. Možná ho i vzdali, což je o to děsivější, když si uvědomíme, jak velkou voličskou skupinu tato generace tvoří. Jen osmnáctiletých prvovoličů bylo v české populaci k 31. 12. loňského roku 95 tisíc, kolem 100 tisíc lidí je podle statistik Českého statistického úřadu i v následujících věkových ročnících. Je vůbec možné tak velké skupiny potenciálních voličů (a čtenářů) ignorovat, nevědět nic o jejich zájmech či voličských, kulturních či politických preferencích?

Média jsou out

Nemůžeme z toho ovšem vinit jen politiku. Velký vliv mají i média. Respektive spíše „nevliv“ – média totiž dnešní mladé lidi vůbec nezajímají. Nadační fond nezávislé žurnalistiky si letos v únoru nechal zadat výzkum u agentury Median, z nějž vyplynulo, že v Česku 37 procent populace nesleduje žádné zpravodajství. A značnou skupinu nesledujících tvoří právě zástupci mladé generace. Generační propasti mezi mladými lidmi a staršími generacemi tu byly vždy. Dnes ale více než kdy dřív chybí v Česku média, která by mladou generaci dokázala oslovit. Mladí dospělí kolem dvaceti let jsou většinou prvovoliči, řada z nich cítí zodpovědnost za možnost rozhodovat o veřejném dění. Problém je, že jim chybí možnost získat více informací. Kde taky?

Foto: Shutterstock

Strach a hnus na sítích

Bariéry, které komplikují ženám vstup do politiky, nejsou jen nefér rozdělení péče o děti a domácnost nebo nízké sebevědomí žen. Patří k nim i přetrvávající sexismus a misogynie. Urážky a sexualizované výhružky, kterým političky stále čelí, jsou alarmující zprávou o české politické kultuře.

Ženy v politice čelí obtěžování, které nelze tolerovat

Louise z Prahy je 18 let, letos poprvé tedy půjde volit. Ještě teď ale netuší, koho si vlastně vybrat. Politiku moc nesleduje, nemá ani žádný kanál, z kterého by se o ní mohla více dozvědět. Doma se o ní nediskutuje, Facebook Louise připadal cool naposledy někdy ve 13 letech, kdy si ho mohla oficiálně založit, Twitter jí připadá nepřehledný a TikTok leckdy trapný. Nejvíc ji baví Instagram. Aby se trochu orientovala v aktuálním dění, sleduje tu mimo jiné profil ČT24. Stejně jako ostatní české zpravodajské profily na Instagramu je ale i tento pro Louisinu generaci zoufale nudný. A moc jí nepomůže ani s tím, komu tedy za tři týdny vlastně hodit svůj hlas ve volbách.

Když se například na zmíněném Instagramu, který je dnes mezi mladými dospělými nejpopulárnější platformou, proklikáte ke stránkám českých zpravodajských webů a kanálů, zjistíte, že spíše než na mladé cílí právě na vás, tedy na voliče pravděpodobně už zorientované. Většina obsahuje statické obrázky s citacemi z článků či krátkými popisy událostí. Není tu patrná snaha vyjít mladé generaci vstříc hledáním témat či formy, která by zajímala právě ji. 

Když jsem na konci srpna psala na Seznam Zprávy o festivalu v Karlových Varech, navštívila jsem tu i projekci cyklu o historii i současnosti českého rapu RapStory Šimona Šafránka. Ten je určen právě pro nejmladší diváckou generaci, vysílat se bude na podzim na online platformě České televize. Čekala bych, že skrze podobné téma se média pokusí mladé publikum oslovit. Rap je v mladé generaci dnes jedním z nejpopulárnějších hudebních směrů, i podle Šimona Šafránka se během třiceti let existence stal novým popem, klasickými médii je ale spíše přehlížen. O seriálu ale vyšly v médiích jen stručné zmínky. „Kulturní a mediální scéna rap ignoruje,“ řekl Šafránek po uvedení série na festivalu.

Měly by se politické strany více snažit oslovovat mladé lidi?

Kulturní a mediální scéna ale neignoruje jen rap, ale i většinu dalších témat, která by u mladé generace mohla rezonovat. Volbou témat na generaci Z cílí Heroine.cz nebo Refresher, radio Wave, Full Moon, částečně Alarm. U mladých rezonují i podcasty a samozřejmě YouTube. Klasická televize je pro tuto generaci naprosto out. Pokud jim nevyjde vstříc tak, jak se to povedlo televizi Prima s reality show Lighthouse, která byla jedním z mála televizních pořadů diskutovaných masivně na sociálních sítích. Na Tiktoku aktuálně mladé publikum lanaří Nova s profily svých hudebních soutěží, rozjíždí se pomalu i veřejnoprávní profil Stardance. Vůbec se zdá, že televize přistupují k oslovování mladého publika aktivněji než třeba klasická média. 

Během covidové pandemie klasické české televize také začaly připravovat své online platformy a v současné době právě pro ně vzniká hned několik projektů zaměřených na nejmladší publikum – krom zmíněné RapStory třeba i hraný seriál TBH z brněnské střední školy, který se v premiéře představí na festivalu Serial Killer. Všechny tyto projekty jsou ale spíše zrnkem v obrovském moři zamrzlém ve světě dnešních čtyřicátníků a starších.

Mládeži přístupné

Generační propast mezi mladou generací a těmi staršími se absencí mladých témat v médiích jen zvětšuje. Když média mladé čtenáře nejsou schopna oslovit ani skrze témata z oblasti jejich zájmu (například filmová, hudební a podobně), jak se jim může dařit oslovovat je tématy z oblasti politiky či veřejného dění? V zahraničí se jim to přitom nejspíš daří, stačí sledovat instagramové profily zahraničních médií, jako je britská BBC či americké NY Times či USA Today. Výběr témat tu je lehčí, přístupnější a i formou podání vstřícnější k přelétavé pozornosti generace označované za generaci Z, která vyrostla už pevně připoutaná k online světu.

Třeba i výsledky Studentských voleb napoví, že by média i politici nemuseli házet mladou generaci do žita. Jednou nám to totiž vrátí. A když se nebude moct o veřejném dění dostatečně informovat, může to ještě dopadnout špatně. I když aktuální výsledky ze středních škol dávají alespoň kapku naděje...

Popup se zavře za 8s
zavřít reklamu