Bartošová: „Boj s ideálem krásy nelze vyhrát.“ Pohlední lidé také narážejí na společenské překážky
Je úspěšná, inteligentní, cílevědomá. Především ale krásná. To je způsob, jakým se společnost vztahuje k celé řadě žen – těm, které nárokům nedostojí, pak prodává ideál dokonalosti skrze média a kosmetický průmysl. O tom, co krása či její nedostatek v životě představují, pojednává prostřednictvím široké palety rozhovorů podcastová série Krása Radia Wave. Její autorka, novinářka Linda Bartošová, v ní odhaluje i své osobní zkušenosti.
„Uvědomuji si, že mám jistá privilegia. Pokud někdo například v televizi dobře vypadá, lidé na něj budou koukat raději. V osmadvaceti letech jsem uváděla hlavní zpravodajskou relaci, což není úplně standardní, a vzhled v tom nějakou roli bezesporu hrál také. Řada lidí má ale zakódováno, že krásní lidé nemohou být přemýšliví, talentovaní, intelektuálové. Vždycky jsem sobě a okolí chtěla dokázat opak: že mám také určité schopnosti,“ odpovídá Bartošová na otázku, jak ji vědomí vlastního vzhledu vnitřně ovlivnilo.
Novinářka a moderátorka pracovala osm let v prostředí televizního zpravodajství, má za sebou stovky rozhovorů i práci v hlavní zpravodajské relaci České televize. Na škatulku finalistky České Miss, do níž se přihlásila před deseti lety, však ve veřejném prostoru naráží dodnes.
Linda Bartošová
Česká novinářka a moderátorka. Narodila se v roce 1993 ve Vysokém Mýtě, gymnázium absolvovala v Pardubicích. Díky stáži v Pardubickém deníku se v roce 2012 dostala do finále soutěže Česká Miss, kde skončila druhá. Vystudovala obor žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2013 pracovala v České televizi, kde moderovala mimo jiné pořady Interview ČT24, Události a Události, komentáře. Na podzim loňského roku oznámila, že si bere půlroční neplacené volno, v létě 2022 pak z televize odešla definitivně. Od ledna 2023 přechází na zpravodajský server Aktuálně.cz. Je autorkou knihy Novinářky, v níž zpovídala české ženské osobnosti z mediálního prostředí.
Bartošová si uvědomuje, že vzhled v jejím okolí do jisté míry vždy řešily všechny ženy. „Série Krása není o mně: chtěla jsem ale být otevřená a nepředstírat, že se mě téma nikdy nijak nedotýkalo,“ říká pro web Heroine.cz. Těžiště podcastu však tvoří příběhy dalších žen. Jejich problémy jsou různorodé: od onemocnění kůže přes šedivějící vlasy až po rasistické připomínky, o nichž v dílu věnovaném kráse v hudebním průmyslu mluví například dvacetiletá rapperka Hellwana nebo hudebnice Vi Huyen Tranová. Novinářka Jana Patočková zase prostřednictvím osobního vztahu k estetickým zákrokům, jako je botox, ilustruje komplikovaný vztah krásy a feminismu.
Krása nemá autoritu
Všechny respondentky ale spojuje tlak okolí a potřeba se s vlastní fyzickou stránkou během života vypořádat. Svědectví podcastu opětovně dokládají, že krása, především ta ženská, je v patriarchátu nepopiratelnou společenskou měnou: jak zazní v podcastu, podle sociologických průzkumů mají krásné ženy větší šanci najít lepší zaměstnání a vydělat více peněz. Atraktivní studenti a studentky mají podle výzkumníků z Univerzity Severní Karolíny v Charlotte obecně větší šance na akademický úspěch.
Z hlediska psychologie se při setkání s krásnými lidmi uplatňuje takzvaný haló efekt: při prvním dojmu převáží kladné pocity, podle nichž následně nadneseně hodnotíme také jejich kompetence a vlastnosti, například inteligenci.
Také „pretty privilege“ – výhody plynoucí ze splnění konvenčních měřítek krásy – však má svoje limity. Vyjma těch zřejmých, jako je fakt, že vlivem stárnutí, stresu nebo zdravotních problémů může mít krása krátkou expirační dobu, se pohledné ženy například hůře dostávají na pracovní pozice vyžadující autoritu a schopnost vést tým, podotýká zpravodajská stanice BBC.
Jak v doprovodném rozhovoru k podcastu připomíná socioložka Dana Hamplová, spoluautorka knihy Moc krásy, u mužů na rozdíl od žen k atraktivitě významně přispívá společenský a ekonomický status. Vzhled hraje roli menší, ale nikoliv zanedbatelnou. „Nedávno mě kontaktoval jeden pán na Instagramu, který si kvůli vzhledu už dlouho nemůže najít partnerku. Pozici mužů mohou vylepšit socioekonomické faktory, ale když nemají ani to, tak je společnost nepřijímá,“ dodává Bartošová.
Problém poměřování
Ženy mají podle Bartošové tendenci se vzájemně hodnotit mnohem přísněji, než jak je vidí opačné pohlaví. „Je to vlastně jeden z důvodů, proč jsem podcast chtěla natočit,“ vysvětluje novinářka. „Jsem překvapená, ale chlapi tohle vůbec neřeší. S navazováním vztahů problém nemám. Jednou mi ale řekla babička, jestli se nestydím před chlapem svléknout,“ vzpomíná v druhé epizodě Krásy Inka, která se potýká se silným ekzémem. Její přítel se podle ní k důsledkům závažného onemocnění postavil s velkou ohleduplností.
Podcastová série Krása
Krása je podcastová dokumentární série, kterou pro Radio Wave vytvořila novinářka Linda Bartošová. Podcast od 1. listopadu přináší na týdenní bázi zpovědi žen, které se v životě musely vyrovnat se svým vzhledem a pozitivními či negativními reakcemi okolí. Sedmidílný seriál prozkoumává řadu témat od problémů s kůží či vlasy po důležitost vzhledu v hudebním průmyslu a vzájemný vztah krásy a feminismu. Díly doplňují vyjádření odborníků a odbornic mimo jiné z oblasti sociologie nebo psychologie.
„Tenhle aspekt ženských vztahů vychází z patriarchátu – z neustálého poměřování, bojů o vlastní pozice,“ říká Bartošová. Jako příklad udává zmiňovanou soutěž krásy, kam se jako náctiletá díky práci pro Pardubický deník přihlásila v podstatě náhodou. Se ženami kolem sebe teď prý raději tvoří sdílnou atmosféru oproštěnou od zbytečných konfliktů, jaké ze závodů o nejsymetričtější obličej a nejpevnější tělo logicky vyplývají.
Marný boj
V současnosti jsme neustále vystaveni obrazům „dokonalých“ těl na Instagramu, TikToku a dalších sociálních sítích. Obavy z negativního vlivu internetu na mladou generaci ale Bartošová nesdílí: tlak na vzhled je podle ní schopná ustát lépe než ty předchozí. „Nemyslím si, že by byli (generace Z, pozn. red.) nějak zvlášť posedlí vzhledem, mimo jiné proto, že se sociálními sítěmi vyrostli a jsou na ně zvyklí,“ domnívá se.
„Zároveň to neznamená, že naše generace nic podobného nezažívala – byly různé časopisy, televize,“ zdůrazňuje. „V pátém díle jsem mluvila mimo jiné s topmodelkou Danielou Peštovou: kvůli úpravám, jaké s jejími fotografiemi do časopisů dělali, si prý nikdy moc krásná nepřišla.“
Posluchačkám by tak Bartošová skrze sedmidílnou sérii chtěla vzkázat, že v boji s ideálem krásy nelze nikdy spolehlivě zvítězit, ať už člověk vypadá jakkoliv. „V podcastu o tom mluvíme se zpěvačkou Janou Kirschner, která se stejně jako já zúčastnila soutěže krásy. Ocitly jsme se na určitém piedestalu – ten ale automaticky nepředstavuje respekt nebo štěstí.“ Energie vynaložená na honbu za dokonalostí se podle ní mnohem lépe uplatní jinde: budováním vlastní hodnoty. Ani tlak na sebevědomí za každou cenu se ale podle Bartošové nevyplácí. „Je lepší se zaměřit na něco trvalejšího, na věci, které nestárnou. Může to být vkus a styl, ale také všeobecný rozhled nebo schopnost péče o ostatní,“ uzavírá.
