V Maroku zavřeli novinářku. Za předmanželský sex a nelegální potrat

39 258 | František Kalenda | 18. 9. 2019 | 1 komentář | Útlak

Osmadvacetiletá Hadžar Raissúníová čelí obvinění z nelegálního potratu a předmanželského styku se svým snoubencem. Za oba hrůzné „zločiny“ hrozí novinářce jednoho z posledních nezávislých médií v zemi až dva roky ve vězení.

Posledního srpna těsně před polednem zatkla v Agdalu, čtvrti hlavního města Maroka rabatu, skupina policistů v civilu osmadvacetiletou novinářku Hadžar Raissúníovou a jejího snoubence Rifáta Amína. Stalo se to nedaleko gynekologické ordinace, kam Raissúníová dlouhodobě docházela – a právě sem policisté mladý pár odvlekli, aby zadrželi také lékaře spolu se dvěma asistenty.

Strašlivý zločin, jehož se údajně dopustili – a za nějž mohou strávit až dva roky za mřížemi (lékař dokonce až deset let) – bylo vykonání potratu. Raissúníové a Amínovi kromě toho hrozí trest i za to, že spolu měli pohlavní styk před svatbou, což mělo prokázat vynucené gynekologické vyšetření provedené ve stejný den. Raissúníová ho následně popsala jako „mučení“.

„Policie ji odvedla do univerzitní nemocnice v Rabatu, kde musela bez jakéhokoli souhlasu a v rozporu s platným řádem absolvovat velmi násilné lékařské vyšetření, které ji mělo přinutit doznat se k činům, jichž se nikdy nedopustila,“ popisuje celou záležitost vyjádření zveřejněné právníkem Raissúníové.

Zarazí počet osob nařčených z vykonání nelegálního potratu, kterých bylo „pouze“ 73, přestože podle kvalifikovaných odhadů proběhne v zemi denně na šest až osm stovek takovýchto zákroků.

Marocká prokuratura následně zveřejnila lékařskou zprávu plnou domnělých detailů o intimním životě zadržené, včetně toho, že nemělo jít o její první potrat. Ředitel komunikace organizace Human Rights Watch (HRW) pro Blízký východ a severní Afriku to označil za „cílený pokus pošpinit [novinářčinu] pověst“.

Standardní proces

Všichni obvinění jsou po zamítnuté žádosti o propuštění na kauci ve vazbě a čekají na soudní proces, který nejprve započal minulý týden v pondělí a vzápětí byl odložen na předvčerejšek. V první den, jakož i předevčírem, se před soudní budovou v Rabatu shromáždily stovky demonstrantů, prostřednictvím petice protestují i místní novináři a lidskoprávní organizace z Maroka i ze zahraničí.

Prokuratura se dušuje, že se jedná o zcela standardní proces, který nijak nesouvisí s povoláním Raissúníové. A formálně má pravdu: potrat je v Maroku legální pouze v případě ohrožení života matky, a i tehdy je zapotřebí souhlasu manžela.

Článek 490 trestního zákoníku pak zapovídá i pohlavní styk před uzavřením sňatku, jehož vykonání bývá mnohdy „prokazováno“ právě gynekologickým vyšetřením vynuceným ze strany úřadů nebo vlastní rodiny.

Zadrženému páru paradoxně nepomohl ani fakt, že už měl dříve uzavřený náboženský sňatek – přitom náboženskými argumenty jsou v Maroku tyto zákony (stejně jako třeba zákony namířené proti homosexuálům nebo „veřejnému pohoršování“) legitimizovány.

Vzhůru do Maroka

Právo na život? Antipotratáři životem pohrdají

Alabama, Georgia a další americké státy přijaly nebo se chystají přijmout tvrdé antipotratové zákony. Výjimky nejsou ani v případě znásilnění a incestu. Zastánci zákazu potratů se zaklínají úctou k životu, který vzniká, ale přitom opovrhují životem, který už existuje – životem ženy.

Jak popisuje marocký sociolog Abdessamád​ Dialmy, který se za zrušení článku 490 angažuje už od roku 2007, na „panenství“ se v marocké společnosti stále klade velký důraz. A přestože se neustále zvyšuje věk uzavření sňatku a snižuje se počet dětí v rodinách, příliš neočekává ani od generační změny.

„Nová generace je ve špatné situaci třeba vinou obrovské nezaměstnanosti mladých,“ popisuje Dialmy v rozhovoru pro portugalský deník Público. „Výsledkem je návrat k fundamentalistickým tendencím. Dřív jsme říkali: ‚musíme modernizovat islám‘. Dnešní mladí říkají ‚musíme islamizovat modernitu‘.“

Politický proces

Stíhání za morální přečiny obsažené a často jen velmi vágně definované v marockém právu bývají zpravidla dílem nábožensky zapálených policistů nebo soudců. Nejčastěji je postihován právě předmanželský sex – loni soudy takových případů řešily víc než čtrnáct tisíc, další tři tisíce lidí čelily obvinění z „cizoložství“.

Naopak zarazí počet osob nařčených z vykonání nelegálního potratu, kterých bylo „pouze“ 73, přestože podle kvalifikovaných odhadů proběhne v zemi denně na šest až osm stovek takovýchto zákroků. Důvodem je, že cílem policejních operací jsou obvykle samotné kliniky a jejich zaměstnanci.

„Za potraty bývají zatýkáni lékaři, ale v podstatě nikdy samotní pacienti,“ vysvětluje Šafíq Khraibi, předseda Asociace pro boj s nelegálními potraty. Proč se tedy obětí stala právě Raissúníová a její snoubenec, jejichž zatčení navíc proběhlo mimo ordinaci a samostatně, nikoli jako součást většího zátahu?

Odpověď s největší pravděpodobností nabízí její zaměstnání a nejbližší rodina. Nejenže Raissúníová psala pro jedny z posledních na režimu nezávislých arabsky psaných novin Akbar al Yom, jejichž zakladatel byl loni v podobně vykonstruovaném případu odsouzen na dvanáct let do vězení, ale referovala o stále výbušném tématu berberských protestů v severní provincii Ríf.

Marocký režim se pokouší domácí novináře od tohoto tématu odradit všemi možnými způsoby a nejméně sedm jich bylo ve spojitosti s protesty v Rífu zadrženo a stíháno pod různými zdánlivě nesouvisejícími obviněními. Například zakladatel serveru Badil.info Hámid al Mahdáwí byl loni odsouzen ke třem letům ve vězení za to, že „nesdělil úřadům bezpečnostní hrozbu“.

Raissúníová navíc pochází z vyloženě disidentské rodiny a objevují se spekulace, že by její zatčení mohlo působit jako nátlak na některé ještě nepohodlnější příbuzné – strýc Ahmed je vlivný islámský duchovní, který předsedá Unii muslimských učenců, další strýc Suleiman je šéfredaktorem zmíněných novin a bratranec Yussef šéfuje největší marocké organizaci zabývající se ochranou lidských práv.

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

AMouse | 19. 9. 2019 | 19:18

Maroko je starostí Maročanů, není to naše věc. Muslimové mají své zvyky a pokud je provozují u sebe doma, tak nevidím důvod se jim srát do života.

A mimo téma, proč proboha na feministický server píše víc chlapů než ženskejch? Je to nějaká forma mačismu nebo co?

-7
Reagovat

Nakoukněte do časopisu Heroine

Naše další projekty

Peníze

Taky vám musí dát víc. Podívejte se, jak růst minimální mzdy pomůže všem

Zvýšení minimální mzdy se netýká jenom nejhůř placených zaměstnanců. Pro většinu lidí je základem takzvaná zaručená mzda. I ona od ledna...

Peníze

Na úřad se snadno dostanete přes banku. Novinka dostala zelenou

K ověření totožnosti poslouží bankovní identita. Využijete ji stejně jednoduše, jako se přihlašujete do svého e-bankingu.

Finmag

Na obranu miliardářů-filantropů II

Pokračujeme v krasojízdě ze včerejška. Když se vám nelíbí, kam dávají peníze politici, máte šanci je vyměnit. Když se vám nelíbí, kam je...

Finmag

Překvapivé stavby Adama Gebriana: Centrum stavitelského dědictví

Tentokrát vás Adam Gebrian a tým Mall.tv vezme na místo, které je „must see“ pro každého fanouška architektury. Protože dívat se na domy...