Tohle auto spadne na čumák. Abyste vy přežili

Velká rána
Spolupráce
| 8. 2. 2021 | 351
Tohle auto spadne na čumák. Abyste vy přežili
Zdroj: Volvo

Počítačové simulace mají sice při vývoji automobilů čím dál větší význam, jsou ale věci, které se musí doopravdy vyzkoušet. Například záchranářům možnost vyzkoušet si, jak se dostat do auta zdemolovaného extrémním nárazem, žádný počítač nenahradí.

Že v oblasti bezpečnosti automobilů patří dlouhá desetiletí na špičku švédská automobilka Volvo, je všeobecně známo. Za tuto pozici ale vděčí nejen výsledkům laboratorních testů, automobilka na své náklady také už přes 50 let analyzuje následky skutečných dopravních nehod. Od roku 1970 tak nasbírala data o 43 tisících střetů, při nichž ve voze neseděly figuríny, nýbrž 73 tisíc skutečných lidí. Výsledky využívá při návrhu nových modelů.

Předloni se firma pustila do zcela nového projektu, jehož cílem je dále posunout bezpečnost na silnicích. Automobilka zpřístupnila svoji databázi všem výrobcům. Tento bezprecedentní krok nejen v rámci automobilového průmyslu dokládá, že bezpečnost dopravy a zdraví cestujících i ostatních účastníků provozu je pro Volvo absolutní prioritou. A dokazuje to řadou dalších, podobně zásadních kroků.

Na začátku byl bezpečnostní pás

Seveřané mají v nekompromisním přístupu k bezpečnosti tradici. Důkazem je i výzkum dopravních nehod. Spustila ho otázka, nakolik je při reálných nehodách přínosný tehdejší stále ještě technický výstřelek: bezpečnostní pás. Bylo to právě Volvo, které tříbodový bezpečnostní pás, jak jej známe dnes, uvedlo na konci 50. let do sériové produkce.

Nils BohlinZdroj: Volvo Cars

Nils Bohlin a tříbodový bezpečnostní pás, který vymyslel pro Volvo

Pásy se používaly i dřív, ale teprve výrobek Volva nabídl patřičnou bezpečnost a snadné používání. Bez tříbodového pásu by přitom nebyl možný další rozvoj pasivní bezpečnosti nebo použití airbagů. Proti běžnému dvoubodovému pásu, upínanému pouze přes bedra, zajistil v případě nárazu mnohem lepší fixaci těla. Výzkum v praxi ukázal, že bezpečnostní pás tehdejších vozů snížil riziko vážného poranění o polovinu.

Nicméně veřejnost nebyla pásu zpočátku zrovna nakloněna. Ozývali se kritici, kteří tvrdili, že jde o omezování pohybu, nebo dokonce svobody posádky. Nejen laici, ale i dobový tisk se nad pásem zpočátku leckdy pozastavoval. Brzy však nejen odborníci pochopili, že pás má naprosto zásadní přínos pro bezpečnost, a tak mohl tento „výstřelek“ za víc než půlstoletí existence zachránit nejspíš statisíce, ne-li miliony lidských životů.

Limit 180 km/h: další revoluční krok?

Mezitím bezpečnost automobilů – a nejen těch švédských – výrazně pokročila. Auta jsou dnes dokonce natolik pevná, že při některých typech extrémních nárazů mají záchranáři komplikovanou situaci, pokud se potřebují dostat k posádce. I proto Volvo realizovalo další neobvyklý nápad: z jeřábu pustilo na tvrdou zem několik svých nejnovějších modelů. Ale ne jednou, nýbrž hned několikrát za sebou.

Automobilka tak simulovala těžké dopravní nehody, při nichž dochází k velkým deformacím, které během běžných crash testů nenastanou. Vraky moderních automobilů ukázaly, že střety, které by dříve nezajistily posádce dostatečný prostor k přežití, už dnes nemusejí končit fatálně. Ale hlavním smyslem bylo umožnit záchranářům natrénovat, jak se do takto pokroucených karoserií co nejrychleji dostat a poskytnout posádce první pomoc.

I tentokrát experti Volva své závěry zveřejnili, aby je mohli využít záchranáři z celého světa.

Bum!Zdroj: Volvo Cars

Takhle to dopadlo. Záchranáři promýšlejí techniky, jak se co nejrychleji dostat k posádce vozu.

Velký ohlas vyvolal i další krok švédské značky: u všech nových modelů od roku 2020 se rozhodla omezit nejvyšší rychlost na 180 km/h. Právě nepřiměřená rychlost patří spolu s intoxikací a nepozorností posádky mezi hlavní příčiny nejtragičtějších dopravních nehod. Tyto závěry švédských expertů potvrzují i české policejní statistiky, ve kterých nepřiměřená rychlost vládne příčinám smrtelných střetů.

Nový limit 180 km/h nemůže přispět k větší bezpečnosti sám o sobě, jeho hlavním cílem je v první řadě připomenout, jak zásadní vliv má rychlost na bezpečnost jízdy i následky případného nárazu. K omezování rychlosti se přidávají i ostatní výrobci, zvláště u nových elektrických modelů, ale teprve Volvo se odvážilo tento krok jasně deklarovat a použít u celé modelové řady bez výjimek.

Nejslabší článek: člověk

Omezení rychlosti na 180 km/h můžeme považovat za další revoluční krok, kterým jde Volvo příkladem ostatním. Přitom podle bezpečnostních expertů se jedná o přirozený způsob, jak dále přispět ke zvýšení bezpečnosti na silnicích.

Nejslabším článkem při každé dopravní nehodě zůstává člověk, a to doslova. Křehká je nejen jeho tělesná schránka, ale slabinou můžou být i jeho reakce, nevěnování se řízení, špatný odhad. Ne nadarmo se říká, že chybovat je lidské. I proto dělá Volvo maximum, aby nejen jeho vozy zajistily své posádce i okolí nejvyšší dostupnou bezpečnost, ať už se na svých cestách vydá kamkoli.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…