České školy zjišťují, proč je důležitý wellbeing. Žáci se lépe učí, vyučující nevyhoří, píše učitel
Co je ve škole nejdůležitější – suma absorbovaných vědomostí, schopnost orientovat se v problémech, kritické myšlení? To všechno hraje ve vzdělávání velkou roli, ale výzkumy i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že o využití potenciálu dětí rozhoduje také jeho wellbeing neboli pocit bezpečí a pohody ve škole. Mohou ho zajistit vyhořelí a frustrovaní vyučující?
Procházíme chodbou školy, kde na každém kroku visí barevné výtvory, míjíme botníky vyzdobené podle oblíbených knih dětí, zastavujeme se u obrazu stromu, na kterém jsou jména a texty, které nelze rozluštit. Thor Magnus, charismatický ředitel islandské školy Seljaskóli v Reykjavíku, se zastaví: „Naším cílem prostě je, abychom vychovali šťastné lidi. Na tom jediném záleží.“ Pak začne vyprávět o tom, že větve stromu představují jednotlivé děti ve třídě a jejich cestu, kterou si vysnily. A že jejich úkolem jako školy je poskytnout každému maximální podporu v rozvoji a nechat ho, aby svou cestu hledalo a měnilo.
Aktuální číslo
- Jak se měníme, když nám do života vstoupí děti? A jak ony změní svět?
- Rozhovor Josefa Šlerky s novinářkou Sašou Uhlovou
- Pasivní agrese. Jak ji poznat a jak na ni reagovat?
- Kolem 50. roku řeší ženy různorodé problémy spojené s přechodem. Jejich péči ale potřebují také jejich příbuzní. Jak se s takovou zátěží vyrovnat?
