E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium
Heroine.cz

Jak se „dobře“ rozvést? I rozpad rodiny se dá řešit konstruktivně

Když se svou životní láskou společně hledíme na první ultrazvuk miminka, které se nám má narodit, rozchod je zřejmě ta poslední věc, která nám běží hlavou. Statistika je ale poměrně neúprosná: téměř polovina rodin s dětmi do 18 let se rozpadne. Pokud jste tedy v situaci, že místo společné dovolené zapisujete do diáře termíny soudních stání, vězte, že v tom nejste sami. Návod na život není, ale existují osvědčené tipy, jak minimalizovat škody na psychickém zdraví vás, a hlavně vašich dětí, pokud se rozcházíte.

Foto: Shutterstock

Dvě třetiny rozpadajících se vztahů skončí ještě v době, kdy nejmladší dítě ani nechodí do školy. Nicméně to, že rozvody a rozchody jsou z pohledu statistiky celkem pravděpodobným zakončením vztahu, rozhodně neznamená, že jsou snesitelnější. Nejsou. Bolí způsoby, které jste si v době, když jste se do nich pouštěli, ani neuměli představit.

A proč to tak bolí? Ve chvílích, kdy zažíváme strach, nejistotu nebo jsme vyčerpaní, potřebujeme i my dospělí někoho, o koho se můžeme opřít. Pro ty z nás, kdo žijí v páru, je tou osobou zpravidla náš partner nebo partnerka. Bezpečný vztah mezi partnery pak rezonuje i směrem k dětem, které potřebují rodiče a pevnou citovou vazbu k nim, aby dokázaly důvěřovat samy sobě i lidem okolo. Rozchodem definitivně končí možnost se o druhého opřít. Zároveň známe jeden druhého tak dobře, že víme, kam zatnout drápek, aby to druhého bolelo. Ve chvíli, kdy jdeme od sebe, tak dochází k paradoxní a třaskavé kombinaci. Máme víc chuti druhého zranit, a zároveň se už nevracíme na předchozí bezpečnou úroveň, kde je všechno víceméně odpuštěno, abychom spolu mohli dál žít. Z napětí a nepohodlí ve vztahu se tak lehce může stát válečná zóna rozchodu. 

Psychologové a sociální pracovníci, kteří pracují s rozcházejícími se páry, dokonce říkají, že čím jsou oba partneři inteligentnější a sociálně zdatnější, tím vyhrocenější může být jejich rozchod. Podle svých možností a známostí přivolávají na pomoc soudní znalce, advokáty a další experty, aby dokázali, že jejich verze rozpadu vztahu je ta správná, oni jsou ti dobří a ten druhý naopak. Nemusí v tom být zlá vůle – cítí se jako oběti vztahu a jednání toho druhého a chtějí se z něj vymanit. Velmi lidská je i obecná tendence stavět se před ostatními do lepšího světla. 

Odpůrci a protistrany

Opatrovnické soudní řízení a právní procesy, kterými rodiče při rozvodu procházejí, jsou navíc z velké části postavené na právní tradici, která má za cíl ukázat na viníka a potrestat ho. Vina a trest je zakódovaná i v jazyce – při soudních stáních se používají termíny „strana“ a „protistrana“ či „navrhovatel“ a „odpůrce“, které smírnému řešení nepomáhají. Naše kultura a příběhy, které nám předkládá, nám také ukazují, že jsou lidé dobří, kteří si zaslouží dobrý konec, a pak ti špatní, které je třeba potrestat. Můžeme vlastně říct, že cesta k velmi konfliktnímu rozchodu je snadná, a někteří z nás ji umíme dovést k dokonalosti. Jsme přece hlavní postavou svého života a měli bychom směřovat k happyendu.

Zlé věci se dějí i bez špatného úmyslu a hledat viníka nepomáhá. Dívejte se dopředu, ne do minulosti.

I když možná existují lidé, kteří si užívají životní dramata ve stylu antických tragédií, děti mezi ně rozhodně nepatří. Než začnete zvažovat rozchodové závody ve zbrojení, podívejte se na situaci z jejich úhlu pohledu. Bezpečí, které potřebuje každý z nás, zažívají děti zejména ze strany rodičů. Ještě víc to platí v dnešní době, kdy jsme spolu zavření v jedné domácnosti. Bezpečí přitom není jen fyzické (mám kde bydlet, co jíst a nikdo mě nezraní), ale i emoční. Znamená to, že nezažívám napětí a necítím se nejistě ve své hodnotě. Rozchod rodičů je pro děti nepříjemný, a to i když je klidný. Najednou nevědí, jak bude jejich život vypadat, s kým budou bydlet a kde, zda nepřijdou o kontakt s lidmi, kteří jsou pro ně důležití. Konfliktní rozchod pak bolí o dost víc – lidé, jež mají rádi, o sobě najednou mluví jedovatě nebo na sebe dokonce křičí. A pokud se nenaučíme, jak spolu mluvit v klidu, i když už nejsme partneři, děti budou zažívat náš konflikt o to déle. Na rozdíl od partnerství totiž rodičovství nekončí rozchodem. Budete se spolu pořád potkávat a průběžně řešit výchovu a péči o vaše společné děti. V klidu to jde o dost lépe, než když si jdete po krku.

Pracnější cestou

Lepší cestou paradoxně není ani vyhnout se konfliktu tím, že rezignuji na vlastní potřeby a ustoupím. Takový „rozumný“ přístup v nás obvykle zanechává pachuť nebo pocit, že jsme lepší než ten druhý, který nám tím pádem i něco dluží. A to se dřív nebo později projeví ve vzájemné komunikaci a obvykle i prosákne směrem k dětem, které mají dokonalá čidla na nevraživost mezi rodiči.

Střední cesta – tedy respektovat pocity a potřeby vlastní i toho druhého – je nejlepší, ale i nejpracnější. Stojí za to se na ni pustit s dobrým průvodcem, třeba podpůrným programem  nebo online kurzem (viz box). Tady je několik tipů, jak po té cestě projít s co nejmenší úhonou pro vás a hlavně pro děti.

V první řadě si musíte ujasnit (a opakovaně připomínat), že ani jeden z vás není ten dobrý, nebo ten špatný. Zlé věci se dějí i bez špatného úmyslu a hledat viníka nepomáhá. Dívejte se dopředu, ne do minulosti.

Foto: Shutterstock

Kde hledat pomoc zdarma?

Pro rodiče, kteří se rozcházejí nebo rozvádějí a chtějí rozpad rodiny řešit konstruktivně a tak, aby co nejméně zatížil jejich děti, existují také komlpexní podpůrné programy. Jedním takovým je program Rozchodem rodina nekončí. Program je celý zdarma a právě teď je možné se do něj přihlásit. V rámci programu rodiče (každý zvlášť) absolvují sedm podpůrně vzdělávacích setkání, během nichž získají mnoho potřebných informací a kontaktů (právní, finanční), naučí se předcházet konfliktům a řešit je. Mimo jiné budou rodiče moci bezplatně využít služeb mediátora a psychologa pro sebe i své děti a pro děti od 7 do 12 let bude dále k dispozici podpůrná skupina. Program připravila společnost Aperio ve spolupráci s Ligou otevřených mužů. Rodiče, kteří se ocitnou v jakékoliv náročné situaci, se můžou obracet na bezplatnou právní a psychologickou poradnu Aperio.

Víme, že to bolí. Stará poučka ale říká, že za své emoce neseme zodpovědnost my sami. A riziko konfliktů geometricky stoupá s hladinou stresu, který zažíváme. Najděte proto způsob, jak se o sebe co nejlépe postarat. Neberte si práci navíc, pokud nemusíte. Pěstujte svou odolnost proti stresu a požádejte lidi kolem sebe o pomoc novou životní situaci unést. (A tento tip platí i pro muže!) Pamatujete na předletové bezpečnostní instrukce? Když nasadíte kyslíkovou masku sobě, budete ji pak moci nasadit i svým dětem. Je to tak bezpečnější pro všechny. Protože když sami nemůžete dýchat, už nikomu nepomůžete.

Pozor si naopak dávejte na „dobré“ kamarády a kamarádky, kteří vás budou ponoukat v zášti proti druhému rodiči. Nejspíš se po rozhovoru s nimi budete chvíli cítit líp, ale nijak vám to nepomůže k tomu, abyste našli společnou dohodu.

Připravte se, že to bude trvat. Při rozchodu (podobně jako při ztrátě blízké osoby či vážné diagnóze) procházíme postupně několika fázemi – od popírání, přes hněv, smlouvání a smutek až po přijetí. Celý proces může trvat rok, dva nebo i déle. Pokud patříte k těm, kdo rozchod dostali naservírovaný, máte tu nevýhodu, že druhý rodič proti vám už získal časový náskok v jeho zpracování.

Myslete i na děti. Ačkoli se mohou tvářit, že je váš spor leda obtěžuje, uvnitř řeší spoustu obav a nezodpovězených otázek. Najděte jim prostor, kde o nich mohou mluvit.

Pokud můžete investovat peníze do profesionálů, spíš než vyhlášené advokáty hledejte psychoterapii a mediaci. Psychoterapie vám pomůže zvládnout negativní emoce vůči druhému rodiči, obavy a pocity selhání a ztráty. Mediace je prostor, kde se můžete potkat s druhým rodičem na neutrální půdě a věcně a konstruktivně mluvit o tom, jak bude vypadat uspořádání vašeho majetku a hlavně péče o děti po rozchodu. Některé organizace dokonce nabízí psychoterapii a mediaci zdarma. Myslete i na děti. Ačkoli se mohou tvářit, že je váš spor leda obtěžuje, uvnitř řeší spoustu obav a nezodpovězených otázek. Najděte jim prostor, kde o nich mohou mluvit. K dispozici je individuální terapie nebo kroužek, kde se potkávají děti v podobné situaci.

Směřujte s druhým partnerem k sepsání dohody, kterou pak soud potvrdí – to celý soudní proces výrazně urychlí, a tím se sníží zátěž pro vás i pro děti. Pomoci vám mohou různé vzory rodičovského plánu, které jsou zdarma ke stažení u profilů jednotlivých soudů na serveru Justice.cz (například zde) a při jejichž vyplnění vám pomůže mediace. Počítejte s tím, že se vám nepodaří ho vyplnit celý a že před vámi vyvstanou ještě další otázky k řešení. Jak vaše děti porostou a jejich potřeby a priority se změní, časem ztratí jednou domluvené postupy platnost. To je v pořádku – je to proces a uspokojivou odpověď na některé situace budete nacházet postupně. Hlavní je ochota si znovu a znovu společně sednout ke stolu a jednotlivé situace věcně a s respektem řešit.

Každá péče může být „střídavá“

Odpoutejte se od pojmů, jako je střídavá či výlučná péče. Rodiny praktikují řadu způsobů, jak se o péči dělit, nejen klasický „týden u každého rodiče“ nebo „každý druhý víkend s tátou, jinak u mámy“. „Pro táty je otcovství stále větší hodnotou a chtějí s dětmi zůstávat co nejvíce v kontaktu,“ říká Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů. „Rozchod toto vždy omezí a i oni se musí vypořádat se svými pocity ztráty. A ne vždy jsme zvyklí o svých pocitech mluvit. Ovšem je to klíčové pro to, abychom jako tátové nešli bojovat za co nejvíce času s dětmi, ale směřovali k tomu, co je nejlepší pro naše dítě – tedy k dohodě s jeho mámou.“ Buďte otevření a mentálně otestujte různé varianty, bez ohledu na očekávání okolí. 

Děti potřebují co nejdřív vědět, jak bude vypadat jejich život v příštích měsících. Posaďte se s nimi a slovy, kterým budou vzhledem ke svému věku rozumět, jim stručně a jasně řekněte, co se v jejich životě změní a co zůstane stejné. Pokuste se jim nechat co nejvíce kotev, které ve svém životě mají – školu, kamarády, kroužky či příbuzné. A – i když to může znít jako klišé – opakovaně je ujišťujte, že i když se táta s mámou rozcházejí, máte je stále stejně rádi a ani o jednoho z vás nepřijdou.

Je-li rozvod či rozchod pro vás tedy opravdu jediným východiskem, snažte se, aby tato náročná životní situace proběhla důstojně a co nejohleduplněji, obzvlášť pro vaše děti. A pamatujte, nejste a nemusíte v tom být sami. Nebojte se požádat o odbornou pomoc, získáte tak oporu v tom, jak konflikt řešit a dojít k dohodě, lépe překonat těžké situace spojené s rozchodem a zůstat dobrými rodiči. Prvním krokem může být třeba telefonát na bezplatnou Linku pro mámy a táty Aperio.

Popup se zavře za 8s
zavřít reklamu