Zdravím z noční. #6 Dětské úrazy

První pomoc
Vít Samek
| 19. 4. 2019 | 21 komentářů | 116 209
Zdravím z noční. #6 Dětské úrazy
Foto: Vít Samek

Se začátkem prázdnin si neškodí připomenout, co dělat, když dítě potká úraz. Zlomeniny, popáleniny, pády na hlavu... Lepší je být připraven než zaskočen. Takovýhle kurz první pomoci jste ještě nezažili.

Dneska něco málo o úrazech a pádech. Prosim vás, takhle. Nebudu tady rozebírat, aspoň ne dneska, ty nejvíc nejzávažnější úrazy. Ponivač za prvý až uvidíte někoho spadnout z pátého patra nebo natrefíte na těžkou dopravku, tak všichni jak tu jste okamžitě zavoláte 155.

Povím vám spíš něco o třech různých poraněních. Ke dvěma prvním byste nás měli volat téměř pokaždý. K poslednímu dle mýho skromnýho soudu nemusíte volat vždycky, ale řeknu vám, kdy určitě jo.

Volat, chladit, sledovat

Jsou to tyhle tři: Zlomenina dlouhé kosti, opaření/popálení, pád na dětskou řepu. 

Zlomenina

Dlouhejch kostí je několik, nám jde zejména o kost stehenní a kost pažní. Problém u těchto kostí je, že se kolem nich motají poměrně tlusté cévy, které se můžou zlomenou kostí poškodit, a to už je pak celkem slušný krvácení.

Pro představu: když si zlomenou stehenní kostí poškodíte stehenní tepnu, můžete i při zavřený zlomenině vykrvácet do stehna až dva litry! No a tomu už říkám pěkná krevní ztráta.

K opařenině typu 2a (nejbolestivější typ) dojde při působení vody o „pouhých“ 69 stupních Celsia po dobu jedné vteřiny. Ne. Nepřepsal jsem se.

Samci pro Heroinu

Vít Samek

Vít Samek

Záchranář radí, co dělat, když teče krev, když to s někým sekne. Jak na masáž srdce, co dělat při mrtvičce. Aby první pomoc nebyla poslední:

Alžběta Samková

Alžběta Samková

Porodní asistentka radí, jak se nebát. Jak prožít těhotenství v klidu a nenechat se rozhodit v těžké hodince. K čemu je porodní plán a kdy se vůbec do porodnice vydat. 

Jak se taková věc pozná? Někdy je to zcela jasný, protože je končetina křivá a oteklá. Jindy není křivá, otoku taky chvilku trvá, než se vytvoří, ale naštěstí je tu bolest, evoluční ochranný nástroj. Dotyčný na sebe nenechá sáhnout. Pamatuju si dva malý kluky se zlomenou stehenní kostí. Oba asi sedm let. Seděli, ani nedutali, byli oba nenormálně tiší a nehýbali se.

Vůbec se nepokoušejte tohle řešit sami! Vždycky 155! Protože nemáte doma ani vakuovou dlahu, ani dlahu extenční, ani infuze, ani opiáty, ani auto s postelí na odpruženým stole. Voproti vám my tohle všechno máme a neváháme to použít!

Opařeniny a popáleniny

Jsou to ty nejbolestivější úrazy vůbec. A je to fofr, přátelé! K opařenině typu 2a (nejbolestivější typ) dojde při působení vody o „pouhých“ 69 stupních Celsia po dobu jedné vteřiny. Ne. Nepřepsal jsem se.

A teď si vemte, co všechno je hajs. A kafe je hajs. A čaj je hajs. A polívka je hajs. Pekáč, trouba, vejfuk, brzdy. Voheň. Ten je docela dost hajs. A to máte krb, svíčka, táborák, kremační pec, povrch Slunce, vnitřek Země.

Takže bych vám chtěl nejdřív říct, že když se vám opaří dítě, není to tím, že jste špatní rodiče. Jak už jsem byl psal, jste vynikající rodiče. Je to jenom důkaz toho, že všichni milujeme kafe a půlka je nás polívkovejch.

Co s tim? Dávejte dobrý pozor, je to velmi easy. Chladná voda, nejlépe sprcha. A to tak, že hned. Jako úplně hned. Ne nejdřív záchranku, ne nejdřív svléknout! Nejdřív ho vezmete a dáte pod sprchu. A to ze dvou důvodů.

Věřte? Nevěřte.

Léčba spálenin je oblíbeným a úrodným polem internetových hoaxů. Zdá se, že jediné, co potřebujete k úlevě od bolesti, je dobře vybavená spíž.
Mezi údajně léčivé jídlo patří mouka, máslo, olej, jogurt, tvaroh, cibule, hořčice, kečup a vaječný bílek... A když nemáte špajzku, lupněte tam zubní pastu. 

Takhle. Když si děláte dobrej steak, necháte ho pak chvíli odpočívat v alobalu, aby se dodělal, že jo. Tak o pravej opak se snažíme u opařenejch dětí. Propékání nekončí prostým odstraněním zdroje tepla, je třeba začít ihned chladit. I proto je nejdřív nesvlékáme. (Taky proto, že mu nechceme přetahovat přes hlavu mikinu, co má 90 stupňů, jasná věc.)

Takže prosím chladit do našeho příjezdu, svlékat jen někdy. Záleží na stupni a rozsahu. Řiďte se proto svou intuicí a radami naší madame na 155. Nejste si jistí, necítíte se na to? Nechte to bejt, počkejte na nás, tim ničemu neublížíte.

Mimochodem kromě stavění propékání působí chladná voda na opařeniny/popáleniny i značně analgeticky. Sám jsem měl opařeninu pánve, bylo mi asi pět. Moc si toho nepamatuju, ale úlevu po posazení do lavoru s chladnou vodou jo.

Takže ještě jednou: Vždycky chladná voda a nikdy nic jinýho. Vždycky začít nejdřív chladit, ze sprchy pak volat 155 a až teprva potom případně řešit nějaký svlíkání.

Aspoň vězte, že bolest obvykle končí naším příjezdem. A to máte Ketamin. A Dormicum. A Sufentu. A další. Nebojte se nic, zmastíme dotyčnýho jak Vánoce. Dále též vězte, že na klinikách popáleninové meducíny umí hotový zázraky. Já vosobně jsem měl onu vzpomínanou opařeninu pánve. Pánve i s... Rozumíte, mně se to nechce řešit úplně dopodrobna, ale věřte, že je všechno v naprostým cajku.

Pád na hlavu

Děti se do bambule tlučou v jednom kuse furt. To je normální. Můj skvělej synovec, nejsou mu ani tři, už se praštil do řepy asi 1000×. Jednak je trochu torpédo, jednak je občas poněkud umanutej. Dětskýho chirurga ještě neviděl. Vono to taky není nic zajímavýho ke koukání. Zdravím dětské chirurgy. 🙋

Jak ale z těch tisíců pádů a praštění se vybrat ty nebezpečné? To je těžké. Jsou ale příznaky, při jejichž výskytu byste nám měli určitě zavolat.

1) Dítě je po úrazu v bezvědomí. I jenom chvilku. 

2) Dítě po úrazu zvrací. 

3) Dítě je po úrazu nepřirozeně spavé. 

4) Dítě je po úrazu zmatené, může se pořád dokola ptát, co se mu stalo. (Co se mi stalo? – Upadl jsi, praštil ses do hlavy. Ty si to nepamatuješ? – Ne. A co se mi stalo? – Teď ti to říkám, praštil ses do hlavy! – Aha. A co se mi stalo?)

Toto zde jsou poměrně jasné známky otřesu mozku. Není to sice žádná katastrofa, ale mělo by se vyloučit závažnější poranění.

A teď co když se dítě praštilo do hlavy a nemá shora uvedené příznaky? A vy nevíte, jestli stejně radši nejet? Vlastně potřebujete uklidnit spíš vy.

5) Nemá stejně velké zornice. 

6) Teče mu krev nebo něco jiného z ucha, případně z nosu, aniž by se do něj praštil.

Toto zde by mohly být příznaky strašného průseru. Při tomhle volat vždy a hned.

Co by mě osobně ještě zajímalo? Příliš silná bolest hlavy. Příliš velké boule. Poranění očí. Poranění zoubků. Tohle všechno by mělo šupajdit za doktorem.

Jako při mrtvičce

A teď co když se dítě praštilo do hlavy a nemá shora uvedené příznaky? A vy nevíte, jestli stejně radši nejet? Jste nervózní. Vlastně potřebujete uklidnit spíš vy. Tak si vaše dítě vyšetřete.

Je to podobné jako u mrtvice. Zornice má stejný? Končetiny musí předpažit symetricky. Stisknout vám vaše ruce stejnou silou. Musí vědět, kdo je, kde je, nejlíp i kdy je. A co se stalo. Vyšetření zopakujte po 10 minutách, po půlhodině a po hodině. Pořád cajk? Tak to bude asi dobrý, co řikáte? 

A já si jdu dát kafe.

Good luck.✌️

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 21 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Tereza | 19. 4. 2019 8:12

hezký, dík

U nás je dojezd rychlý když je blbej den třeba i 40 min a zde se otevírá otázka jak dlouho batole s opařeným hrudníkem chladit aniž by se nám podchladilo nebo prořvalo do bezvědomí...

+46
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Eva | 25. 4. 2019 20:19

Dcera (4 roky) si ve školce pádem z koloběžky zlomila stehenní kost. Stehno měla 2x takové, byla v šoku, usínala. Učitelky ji ze zahrady odnesly do školky, kde ji posadily na židličku. Zavolaly mi do práce, "že má Kamilka asi něco s nohou, ale znáte ji, ona je taková hysterka." Nepospíchala jsem, napadl mě výron, pohmoždění. Do školky jsem přijela až za půl hodiny. Věřila jsem jim. Když jsem ji uviděla, jak sedí na té židličce, pravé stehno obrovské, usíná, hned jsem chtěla zavolat 155, zavolala učitelka. Nakonec přiletěl vrtulník a hurá do nemocnice. Pomoci se dočkala až hodinu po úraze. V červnu to bude pět let a já mám z této situace pořád noční můry. Učitelky naprosto selhaly v poskytnutí první pomoci.

-14
Reagovat