O vědkyních a pokrývačkách. Proč má smysl usilovat o reprezentaci žen ve veřejné odborné diskusi

Komentář
Média
Rovné příležitosti
Věda
Eva Oliva
| 4. 9. 2021 | 7 komentářů | 2 081
O vědkyních a pokrývačkách. Proč má smysl usilovat o reprezentaci žen ve veřejné odborné diskusi
Foto: Shutterstock

Pojďme si znovu připomenout, proč je třeba udržovat téma genderově vyvážené reprezentace ve veřejném prostoru živé a na úrovni. V létě se pomalu plynoucí kulturní vody lehce rozčeřily, když se sociálními sítěmi rozšířila glosa, ve které komentátor zesměšňoval odborný kredit českých vědkyň. Nejen on by si měl přečíst tento text.

Lehce zmatený žánrový útvar naznačoval, že budou-li se ženy příliš zbytečně vzdělávat a stanou se ve svém oboru odbornicemi, budou nám následně v Čechách chybět třeba ženy pokrývačky. Ještě že žijeme v době, kdy si u nás může každý zvolit svou cestu sám, respektive sama. 

O lidech veřejně činných se dozvídáme díky jejich aktivitám a zásluhám. Klíčovou roli v tomto procesu zviditelňování ale hrají představitelé a představitelky institucí, jenž veřejný prostor a diskusi v něm utvářejí. Mediální prostředí, které nás má o světě informovat, by mělo stejně tak jako obsah svých zpráv vzít v potaz svou schopnost být nástrojem reprezentace. 

Kromě slušného jednání si tyto odbornice zaslouží také příležitost být slyšeny a brány vážně. Bez tohoto přístupu totiž plýtváme obrovským potenciálem posouvat veřejnou odbornost dál.

Proto je důležité, aby výběr hostů a hostek, kteří a které aktuální dění komentují a analyzují, podléhal nejen rešerši odborné, ale bral v potaz podreprezentovanou ženskou expertízu jako nedílnou součást odborné diskuse. Cílem je pak obsáhnout dané téma co možná nejpřesněji a ženy by neměly být z tohoto vědomého procesu vynechány.

„Holky“ z univerzit 

Kde začít? Bez ohledu na gender nebo oblast působnosti si každý zaslouží, aby k němu bylo přistupováno slušně. Třeba i něco tak základního, jako je oslovení, může být důkazem vzájemného respektu a nabádá k lepší spolupráci. Oslovujme tedy akademičky, vědkyně, ředitelky, výzkumnice, analytičky a profesionálky nikoliv jako ,holky’, ale jak se sluší a patří. V opačném případě totiž podkopáváme nejen hodnotu odborné funkce, kterou daná žena zastává, ale také její schopnost tuto funkci vykonávat, a mimo jiné to působí celkem nevhodně.

Myslíte si, že by se ženy neměly věnovat akademické dráze a raději se více učit řemeslům?

Kromě slušného jednání si tyto odbornice zaslouží také příležitost být slyšeny a brány vážně. Bez tohoto přístupu totiž plýtváme obrovským potenciálem posouvat veřejnou odbornost dál. Nejenže investice, kterou stát vkládá do vzdělání žen, přichází v případě nemožnosti se prezentovat veřejně z velké části vniveč, ale podkopová se tak i proces celkového rozvoje a vzdělanosti české společnosti. Proaktivním přístupem a zmírněním propasti v rozdílech reprezentace expertek a expertů tak obohatíme sami sebe jako společnost.

V praxi má editorská nebo projektová činnost své vlastní postupy jako každá jiná práce. Nejzákladnějšími kritérii při výběru hosta, či hostky do rozhovoru nebo do debaty bývají tři aspekty – odbornost, dostupnost a osvědčenost. Genderová vyváženost nebo jakákoliv forma diverzity má v tomto žebříčku mnohem nižší prioritu. Ovšem gender a odbornost se nijak nerozporují. (I únorová Strategie pro rovnost žen a mužů vlády České republiky zmiňuje rovnou reprezentaci žen a mužů ze strany médií jako okrajové téma.) 

Kam mizí ženy?

Stírání genderových nerovností i v oblasti reprezentace patří k mnoha legislativním zmínkám a cílům, jako například u Strategie EU pro rovnost žen u mužů, nebo třeba pátý bod z Cílů udržitelného rozvoje programu OSN o dosahování genderové rovnosti. Vzhledem k tomu, že na vysokých školách studuje momentálně více žen než mužů, odbornost by neměla být problém. V akademickém roce 2018/2019 ženy dokonce tvořily 59 % celkových absolventů a absolventek. Brání tedy v úspěchu nedostatečná dostupnost?

Manel je když...

manelFoto: Shutterstock

Diskuzní panely složené výhradně z mužů jsou natolik obecně rozšířeným jevem, že si vysloužily posměšné označení manel.

Šárka Homfray: Řekni, kde ty ženy jsou

Mezi nejčastější důvody odmítnutí účasti v mediálních výstupech nebo debatách ze strany žen bývá nedostatečná časová flexibilita. Ta mnohdy souvisí s rodinnými povinnostmi, které u nás dopadají stále z větší části na ženy. Pod hlavičku dostupnosti spadá také gender confidence gap (tedy rozdíl v jistotě dostatečných znalostí daného tématu mezi ženami a muži), nebo údajné obtížnější hledání odbornic oproti odborníků. 

I proto má smysl téma podreprezentace komunikovat a upozorňovat na expertízu žen napříč obory třeba pomocí odborných databází, jako je například Databáze expertek v oblasti české zahraniční politiky Asociace pro mezinárodní otázky. Je to krok ke změně znevýhodněného stavu a usnadnění procesu hledání „neokoukaných“ a relevantních osobností do diskuse. Možnosti tu jsou, je jen třeba mít oči otevřené.

A do třetice – osvědčit se člověk může celkem obtížně bez předchozích dvou pilířů odbornosti a dostupnosti. Vynaložit jako editor, či editorka úsilí navíc a vydat se mimo zajeté koleje svých osvědčených kontaktů, může být ve výsledku příležitostí pro obě strany. Dát možnost vyjádřit se odbornici, která s sebou přináší autentický pohled a řešení, by mělo být v zájmu nás všech. Zmírní se tak mimo jiné také trend neustále se opakujících stejných mluvících hlav. 

Nejen že si tak prokazujeme službu a otevíráme nové obzory. Inspirativní ,role models’ potřebujeme jako sůl. Tento krok má totiž také vzdělávací charakter. Ukazuje chlapcům a dívkám, že možnosti seberealizace mohou být neohraničené, a připomíná mužům a ženám, že jsou si rovni.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Moje Heroine 2021 Potřebujeme si připomenout, že svět nakonec může být báječné místo k životu. Představujeme osm inspirativních a obdivuhodných žen, jejichž jména do výzvy Moje Heroine nominovali čtenářky a čtenáři. Jasmína Houdek, Elena Gorolová, Alena Jančíková, Barush Maush, Zuzana Vránová, Eliška Kodyšová, Klára Laurenčíková, Adéla Horáková. Osm příběhů, které vám vrátí naději.
  • Děti vám to vysvětlí Existuje vůbec někdo, kdo se těší na září? Na obligátní téma „back to school“ jsme se podívali ze všech stran. Proč české školství nevzkvétá? A pomohlo by mít v učitelském sboru víc mužů? Své k tomu řekli i teenageři: rozsáhlou sondu mezi svými vrstevníky provedla čtrnáctiletá Marika, čerstvá maturantka Ester se zase ptá, proč ve školách víc nemluvíme o menstruaci i tělesnosti obecně.
  • Rozkoš pro vaše uši Prozkoumali jsme nový žhavý trend – audioporno. Z jakých důvodů přitahuje především ženy a co je na něm tak zvláštního? Vše, co chcete vědět, než se ponoříte do světa zvukové rozkoše. Nestyďte se poslouchat!
  • Hrdinky našich dcer Princezny trpně čekající na své rytíře jsou definitivně out. Je čas na nové hrdinky. Co tedy s dětmi číst? Možností je dnes dost, a zvlášť s knihami o slavných českých ženách se v posledních letech roztrhl pytel. Nad tímto fenoménem se kriticky zamýšlí Gabriel Pleska. Kterou z nich by doporučil?

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 7 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Pavel, mluvící hlava | 5. 9. 2021 8:23

Pořádání odborných diskuzí je velmi nevděčná práce. Z vlastní zkušenosti vím, že na tom, jaký je v daném oboru poměr odborníků a odbornic, v praxi záleží jen teoretikům, jako je redakce Heroine. Vlastní zkušenost - pořádal jsem diskuzi na ekologické téma, kde je genderový poměr skoro vyvážený, potřeboval jsem šest lidí, oslovil jsem čtrnáct podle odbornosti a konkrétních zkušeností (z toho osm žen!) spjatých s debatovaným tématem, a kladně mi odpověděli tři muži a jedna žena. Výsledek po doplnění interními odborníky, mezi nimiž opět převažovaly ženy, byl pět mužů a jedna žena, které se podařilo horkotěžko sehnat v nejzazším možném termínu, a hádejte co? Vždycky se najde nějaká feministka-teoretička, která sama nic pro vyváženější poměr neudělá (kromě vykřikování nesmyslů o kvótách), ale na vás si zchladí žáhu opravdu důkladně. Opakovaně jsem byl očerňován, že přispívám k genderové nerovnosti, a opakovaně nikdo nevěnoval pozornost skutečnostem. Od té doby říkám - kvóty a podobné nesmysly jsou zbytečné tam, kde není zájem. Když Vám na účast v debatě kývne ani ne deset procent žen, tak si za to ženy mohou samy. Tečka.

P.S.: to o vyžadování respektu od osob, které nazýváte "mluvícími hlavami" je pěkná ukázka pokrytectví

+3
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Radim | 4. 9. 2021 18:04

Zajímalo by mě, co se honí hlavou osobě, která napíše, že je potřeba projevovat ženám více slušného chování, a zároveň dělá z mužů

-2
Reagovat