Diskuze k článku:

„Moje dítě je na psychiatra.“ Nedostatek odborné péče, společenské stigma a zoufalí rodiče

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Šejbová | 24. 3. 2022 11:01

Ano, tohle všechno je pravda. A to ještě se dozvídáte - vy chcete tu diagnózu stanovit a proč? To jí potřebujete vědět? A k čemu? Jsem laik, ale připadá mi, že když budu vědět diagnózu, tak mohu s tím dítětem (případně i dospělým) smysluplně pracovat a vědět na co se zaměřím a co nezměním. A dále - výborné rady - najděte si práci, která vás bude motivovat a bavit. Nojo, ale to není tak lehké, když není nijak velký výběr a u práce, která by bavila, tak zase není vůbec zajímavá výplatní páska. Omlouvám se, že odbočuji od dětí, ale u dospělých je to stejné.

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Michaela | 11. 5. 2022 7:57

Nevím, odkud jste. Pomoci by mohlo Centrum duševního zdraví.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladimir M | 6. 4. 2022 23:39

Je fajn ze se o tematu pise, ale autorka si mohla udelat jeste o kousek lepsi prehled - treba kvalita soukromych psychoterapeutu se da zjistit jednak tim ze jsou v adresari profesni organizace CZAP, nebo take z jejich verejnych a nejčastěji i overenych recenzii treba na nejmenovanem servru ZL.

Dale hodina dětské psychoterapie u soukromeho psychoterapeuta zacina urcite pod 1000kc (a to i v praze), a nad 1500 jsou to spis vyjimky (a to i v praze). A terapie ma urcite vyznam i jednou za dva tydny - zalezi o co jde.

Taky bych psal opatrneji o tom jak psychiatr "obvini" maminku ze za neco muze - treba ji jen rekl ze si mysli ze by na terapii mela jit s ditkem jako rodic (a to byva casto pravda - polovina zivota maleho ditete je holt rodic, i kdyz samozřejmě i naopak, genetiku clovek zmeni jen so much).

Stejne tak je realne ze nektere diagnozy jsou castejsi u nektereho pohlaví, nemusi se hned jednat o amaterstvi psychologu. A i v cesku existuji organizace které delaji osvetu mentalniho zdravi - nevypust dusi, mensa, apod.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jájina | 26. 3. 2022 10:39

Ano, je to skutečně těžké, ať je vděčný každý, kdo tuto pomoc pro svoje dítě nikdy nepotřeboval. Je žalostně málo dětských psychiatrů, psychologů, a tak se většina obtíží musí řešit hospitalizací namísto ambulantní péče. Systém jako takový není vůbec nastavený dobře - v případě psychické nemoci dítěte (v našem případě schizofrenie) by automaticky měla být pomoc soustředěná nejen na samotné dítě, ale i na jeho rodinu, doslova se Vám všem život převrátí naruby a zvlášť v počátcích hodně tápete, má to vliv na Váš život partnerský, na vztahy mezi sourozenci, mezi rodiči a ostatními sourozenci.....
O nějakých nemocech z oblasti psychiky se už dneska i díky nejrůznějším celebritám více mluví, nejčastěji asi o depresích, ADHD a autismu, což je dobře. Ale například právě schizofrenie je pořád v takové šedé zóně, spousta lidí má z nemocných strach, jistě i díky bulváru a zvláštních filmových zpracování. A vlastně nikdo pořádně neví, co ta nemoc přesně obnáší. Není to vůbec snadné...

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Klára | 24. 3. 2022 20:13

Děkuju za tento text...

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Šejbová | 24. 3. 2022 11:01

Ano, tohle všechno je pravda. A to ještě se dozvídáte - vy chcete tu diagnózu stanovit a proč? To jí potřebujete vědět? A k čemu? Jsem laik, ale připadá mi, že když budu vědět diagnózu, tak mohu s tím dítětem (případně i dospělým) smysluplně pracovat a vědět na co se zaměřím a co nezměním. A dále - výborné rady - najděte si práci, která vás bude motivovat a bavit. Nojo, ale to není tak lehké, když není nijak velký výběr a u práce, která by bavila, tak zase není vůbec zajímavá výplatní páska. Omlouvám se, že odbočuji od dětí, ale u dospělých je to stejné.

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit

B | 24. 3. 2022 11:00

Psychologická péče tu byla vždycky zajímavá. Ve třinácti jsem se pokusila o kombinovanou sebevraždu a trpěla sebepoškozováním hlavně kvůli soustavnému psychickému týrání matkou. Po několikaměsíčním pobytu v nemocnici mě odlifrovali na dětskou psychiatrii, ve které ale byly i děti, které patřily spíš někam do pasťáku, i děti mentálně dost zaostalé, které by taky měly být spíš někde jinde, takže taková všehochuť, ve které se většina děcek spíš jen naučila, co ještě neuměla a mnohá určitě získala další traumata. Já si teda nestěžuju, pro mě to bylo lepší než být doma, vlastně jsem tam neměla problém, protože k šikanování tam byly lepší cíle. Každopádně pochybu, že v tom zařízení někomu někdy skutečně pomohli.:D

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit