Diskuze k článku:

Matky a dcery. Co své děti učíme a možná o tom ani nevíme

Váš komentář:

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Romana | 6. 10. 2020 | 10:48

Výborný článek. Moje máma mnohokrát i před jinými dramaticky líčila, jak ten porod se mnou byl strašný, že málem zemřela. Zasela celoživotní pocit viny, studu a touhu to odčinit. Výsledkem bylo, že od útlého dětství jsem jí byla vrbou včetně sexuálních záležitostí, terapeutem a mnoha jinými rolemi. Dnes, kdy se mi již přehoupla padesátka, po celoživotním trápení s depresemi, migrénami a neschopností mít rovnocenné vztahy jsem se vzepřela. Ukradla mi duši, přetvořila si mě pro své vlastní potřeby. Na to nemá právo ani matka. Podstoupila jsem psychoterapii, přerušila veškeré kontakty s ní a je mi skvěle. Deprese pryč, migrény pryč, vztahy začínají fungovat. Třeba mě ještě kousek svobodného života čeká, vřelé díky terapeutce....

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Xenie | 5. 10. 2020 | 16:22

Jsem úplně jiná než má matka, nic se nemůže zobecňovat. Vůbec se nestýkáme, neboť byly takové rozpory. které nešlo přecházet. Ani vzhledově si nejsme podobné.
To jen tak naokraj, že ty to články jsou vesměs blbiny.

-7
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Všech 6 komentářů v diskuzi

Romana | 6. 10. 2020 | 10:48

Výborný článek. Moje máma mnohokrát i před jinými dramaticky líčila, jak ten porod se mnou byl strašný, že málem zemřela. Zasela celoživotní pocit viny, studu a touhu to odčinit. Výsledkem bylo, že od útlého dětství jsem jí byla vrbou včetně sexuálních záležitostí, terapeutem a mnoha jinými rolemi. Dnes, kdy se mi již přehoupla padesátka, po celoživotním trápení s depresemi, migrénami a neschopností mít rovnocenné vztahy jsem se vzepřela. Ukradla mi duši, přetvořila si mě pro své vlastní potřeby. Na to nemá právo ani matka. Podstoupila jsem psychoterapii, přerušila veškeré kontakty s ní a je mi skvěle. Deprese pryč, migrény pryč, vztahy začínají fungovat. Třeba mě ještě kousek svobodného života čeká, vřelé díky terapeutce....

+8
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Xenie | 5. 10. 2020 | 16:22

Jsem úplně jiná než má matka, nic se nemůže zobecňovat. Vůbec se nestýkáme, neboť byly takové rozpory. které nešlo přecházet. Ani vzhledově si nejsme podobné.
To jen tak naokraj, že ty to články jsou vesměs blbiny.

-7
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie | 5. 10. 2020 | 14:59

Díky za tohle téma. Tedy hlavne za "první krev". Přesne, jak píšete, ještě teď to ve mně rezonuje, ta nešetrnost a neempatie, a stydím se fakt ještě teď, už si ale říkám, že to necitlivé rozebírání všech náležitostí přede všemi (táta, brácha, příbuzní, její i moje kamarádky) na plnou pusu byl asi mámin způsob, jak dát najevo, že se jedná o běžnou věc a asi mi to ulehčit... :-(

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Alena | 12. 10. 2020 | 10:21 | reakce na Lucie - 5. 10. 2020 14:59

Já to mám teď tak trochu z druhé strany. Nevím jak radit dceři, která má malé. Občas vidím, že si neví trochu rady (neví že si má dát vložku do podprsenky at' furt nepere, neměla by mu dávat to a to, měla by líp zabezpečit malé věci) ale nechci být šťoura :/ Je to zvláštní z obou stran...

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Káťa | 13. 10. 2020 | 12:27 | reakce na Alena - 12. 10. 2020 10:21

Vložky do podprsenky ať nepere? :D co to má být? :D :D

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Tina | 14. 10. 2020 | 09:59 | reakce na Káťa - 13. 10. 2020 12:27

Přeci ať nosí vložky pro kojící (např. https://www.benu.cz/livsane-prsni-vlozky-30-ks) a nemá fleky na oblečení, to čeká každou mámu :)
Jinak s těmi radami je to těžké, člověk si říka, že nebude dětem říkat to s čím ho štvali rodiče a pak to stejně dělá..takto prostě je

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu